Reklama


Zimní Slavkovský les: Sněhové lázně západních Čech

17.01.2018 - Martin Janoška

Náhorní plošina Slavkovského lesa nabízí v zimě výborné podmínky pro vyznavače lyžařské turistiky. Je to skvělá možnost jak poznat tuto tajuplnou a opuštěnou krajinu, která oplývá mimořádně zachovalou přírodou

U Farské kyselky - Jezírko u pramene Farské kyselky
U Farské kyselky - Jezírko u pramene Farské kyselky

Reklama

Slavkovský les vyplňuje na západě Čech pomyslný lázeňský trojúhelník Karlových Varů, Mariánských Lázní a Františkových Lázní. Ideálním nástupním místem do této oblasti jsou v zimě poměrně vysoko položené Mariánské Lázně, které na konci roku proměňují z lázeňského letoviska na lyžařské centrum. Přímo nad posledními lázeňskými domy funguje dokonce sjezdovka s kabinkovou lanovkou. U její horní stanice ve výšce 720 metrů nad mořem narazíte na prošlapanou lyžařskou stopu, která vás zhruba po jednom kilometru přivede podél silnice do areálu mariánskolázeňského golfového klubu, kde začínají skútrem vyfrézované běžecké okruhy různých délek.

Po čichu kolem Smraďochu

Chcete-li v okolí Mariánských Lázní poznat skutečně to nejhezčí a přitom si dát i trochu do těla a něco dobrého na zub, pak se vydejte pláněmi Slavkovského lesa na celodenní výlet směrem na Kladskou. U golfového klubu zvolte pravou nebo levou větev červeného okruhu a poblíž lokality Nimrod po zhruba 4–6 kilometrech (záleží na zvolené větvi) najeďte na pravou větev modrého okruhu. Ten vás brzy přivede k národní přírodní rezervaci Smraďoch, která byla v roce 1968 vyhlášena na ploše bezmála osmi hektarů.

V létě zde v bažinách probublává směs sirovodíku a oxidu uhličitého, což je doprovázeno intenzivním a charakteristickým zápachem. Oba plyny přitom mají zcela odlišný způsob vzniku. Oxid uhličitý proniká z hlubin země po síti puklin v podložních amfibolitech a má juvenilní neboli magmatický původ. Sirovodík se naproti tomu v rašeliništi tvoří biochemickými procesy těsně pod zemským povrchem. V zimě jsou sice bažiny pod sněhem a bublající tůňky nejsou vidět, ale závany charakteristického zápachu přesto můžete zřetelně cítit.

Farská kyselka a hledání Kladské

Ke krátké zastávce vybízí dřevěný altán, který stojí asi kilometr za Smraďochem nad pramenem Farské kyselky. Lze tady posedět i doplnit energii. Tato minerálka výborné chuti dostala jméno podle toho, že okolní les kdysi patřil faře v nedaleké vsi Pístov. Pramen vyvěrá v mělké studni zakryté dřevěným altánem, v níž jsou patrné úniky oxidu uhličitého. Kyselka pak odtéká do jezírka, kde se sráží mocné rezavé nánosy železitých okrů. Díky hadcovému podloží je Farská kyselka významně obohacena o hořčík a železo.

Další zastávku spojenou třeba i s obědem je vhodné naplánovat v lokalitě Kladská na břehu Kladského rybníka. Tohle oblíbené výletní místo sice již leží stranou oficiálních mariánskolázeňských lyžařských okruhů, i tady však bývá stopa projeta skútrem. Na žádných mapách ji však nenajdete a její přesný průběh vám prozradí pouze místní znalci.

Myslivecké občerstvení

Do Kladské vede stopa od hájenky Králův Kámen (modrý zimní okruh) a je součástí velkého, zhruba 14 kilometrů dlouhého, neznačeného okruhu nejvyššími partiemi Slavkovského lesa. Okruh začíná na tzv. Bašusově cestě a zhruba sleduje letní značení modré, žluté a zelené trasy, které obcházejí kolem dokola masív vrchu Lysina (982 m). Zimní spojka mezi Bašusovou cestou a Kladskou nevede po silnici, ale lesem – trasu vytyčují směrovky s piktogramem zeleného lyžaře.

V Kladské se rozhodně musíte zastavit. Je to jediné místo, kde lze při běžkování v okolí Mariánských Lázní posedět v teple a odpočinout si. Stojí tu malý lovecký zámeček v alpském stylu, v němž je luxusní hotel, a dvě útulné restaurace. Známější Tetřev se zaměřuje spíše na movitější klientelu, opodál a trochu stranou stojící Myslivecká hospůdka nabízí služby prostému lidu. Lidově a skvěle se tady také vaří – žádné minutky, ale poctivá hotová jídla ze zvěřiny, většinou s knedlíkem. Plíčka na smetaně neboli zvěřinový pajšl či mufloní pečeni se zelím hned tak někde neochutnáte!

Návrat a vytrvalecká výzva

Neodmyslitelnou přírodní kulisu Kladské vytváří tmavá hladina Kladského rybníka, jehož břehy zvolna přecházejí do močálů a rašelinišť. V zimě je pochopitelně vše pod sněhem a z rybníku je velká bílá pláň, která připomíná Šumavu. Kladský rybník byl vybudován ve středověku zároveň s umělým, 26 kilometrů dlouhým kanálem Dlouhá stoka, který z něj vytéká. Dlouhá stoka odváděla vodu až k dolům v okolí Horního Slavkova, kde se využívala k pohonu těžebních strojů. Z přírodovědného hlediska jsou nejzajímavější botanické zvláštnosti. Vyskytuje se tu například masožravá rosnatka okrouhlolistá, hojné zastoupení mají mechy a lišejníky. Na některých břízách lze spatřit až třicet centimetrů dlouhé lišejníky – provazovku a vousatec.

TIP: Nemocnice pro divoká zvířata aneb Jak fungují záchranné stanice

Po příjemném odpočinku v Kladské je čas vydat se zpět do Mariánských Lázní přes hájenku Králův Kámen. Pokud jste z knedlíků a zvěřiny načerpali dostatek energie, je ideální projet si již zmíněný okruh po letní zelené, žluté a modré značce kolem vrchu Lysina. V nouzi můžete k návratu použít i autobusovou linku z obce Prameny, která zastavuje na Kladské (nikoli však v neděli). Pro milovníky dálkových přejezdů je za dobrých sněhových podmínek výzvou trasa do obce Rovná, odkud lze sjet autobusem do Sokolova na opačnou stranu hor. Tato túra po letních zelených značkách však vede po prohrnutých, i když alespoň neposypaných lesních cestách.

Pustina Slavkovského lesa

Zalesněná, bažinami posetá a minerálními prameny protkaná náhorní plošina s chladným a vlhkým klimatem zaujme v prvé řadě svou neobydleností. Od jednotlivých lidských sídel vás dělí dlouhé kilometry putování a malé poloopuštěné vesničky, na které narazíte, působí mnohdy jako z jiného světa.

Opuštěný ráz vtisknul Slavkovskému lesu hlavně odsun Němců po druhé světové válce. Tak zaniklo mnoho obcí jako například. Krásná Lípa, Litrbachy-Čistá, Smrkovec, Třídomí, Vítkov, Vranov... Na území mnoha kdysi vzkvétajících vesniček potom v letech 1946–48 vznikl výcvikový prostor „Vojenský újezd Prameny“.

V této souvislosti stojí rozhodně za zmínku existence socialistické obce Rovná, jež byla postavena v letech 1967–71 ve snaze znovuosídlit krajinu Slavkovského lesa. Byla vybudována podle sovětského vzoru, jako účelová ves pro pracovníky v zemědělství podle hesla: „Společně pracovat, společně bydlet, společně se bavit !“ Jak celý projekt dopadl a „kde soudruzi udělali chybu“ je nejlépe přesvědčit se na vlastní oči. Rovná je rozhodně neméně zajímavá než překrásná příroda kolem.


Rady do batohu

Lyžařské okruhy

Orientace na prohrnutých stopách je zprvu poněkud složitější, jelikož okruhy nesledují trasy letního značení. Je proto dobré předem nastudovat jejich průběh, což lze například z prospekčního letáku, který je k dostání zadarmo u dolní stanice lanovky nebo v infocentru dole v Mariánských Lázních. Všechny lyžařské stopy vedou překrásnou krajinou náhorních plání Slavkovského lesa v nadmořských výškách 800 až 900 m, většinou vzrostlým smrkovým lesem. K dispozici je okruh červený (9,2 km), modrý (8,2 km) a žlutý (6,4 km), provoz na nich je mírný a nedá se srovnat s rušnými magistrálami na hřebenech našich největších hor.

Doporučená mapa

KČT 1:50 000 č. 2 – Slavkovský les a Mariánské Lázně

Jak se tam dostat

Vlakem z Karlových Varů, Plzně nebo Chebu do Mariánských Lázní, pak pěšky nebo autobusy MHD do lyžařského areálu. Kabinová lanovka jezdí od 9 do 16 hodin, jedna jízda stojí 35 Kč. K realizaci lyžařské turistiky je možné také vyjet z Mariánských Lázní autem či autobusem na Kladskou a začínat odtud. Autobusy ovšem jezdí pouze v pracovní dny a v sobotu.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Martin Janoška

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Trpasličí planeta Pluto na snímku americké sondy New Horizons

Vesmír

Po výcviku dokázali paviáni s velkou jistotou poznat slova, která neexistují

Příroda
Věda

Tento prazvláštní obr je považován za jednoho z nejohroženějších, nejunikátnějších a nejcennějších obojživelníků na světě. Ve své domovině je ale na pokraji vyhubení.

Věda

Přistání na řece Hudson patří k nejslavnějším v dějinách – zásluhou kapitánova manévru všech 155 lidí na palubě přežilo.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907