Život na východní frontě: Děti pomáhaly v týlu roznášet noviny a obsluhovaly rádio

28.03.2021 - Alena Flimelová

V čs. jednotkách v SSSR nepůsobili jen bojeschopní muži a ženy, ale často i jejich rodinní příslušníci, kteří se z nějakého důvodu nemohli zapojit do boje. Jednalo se o ženy s dětmi, těhotné, přestárlé osoby a děti vojáků

<p>Jirka Vlček a Julek Koval se stali pomocníky frontového šoféra a pomáhali doručovat v jednotkách noviny.<br /><em>(foto: zeny-bojujici.cz, neznámý autor)</em></p>

Jirka Vlček a Julek Koval se stali pomocníky frontového šoféra a pomáhali doručovat v jednotkách noviny.
(foto: zeny-bojujici.cz, neznámý autor)


Reklama

I u čs. vojska v SSSR se stalo, že někdo neprošel odvodem – ať již to bylo kvůli věku či zdravotnímu hendikepu. Nejprve byli tito jednotlivci přiděleni do náhradního tělesa a jejich důstojné živobytí zajišťoval takzvaný sociální referát, který finančně podporoval převážně Československý červený kříž a rovněž štědří krajané z Volyně. Vedle toho vznikl i dětský domov určený pro potomky vojáků. Celý tento kolos se v průběhu války sunul za čs. jednotkami.

Děti války

Protože mezi vojáky a vojákyněmi vznikaly vztahy a uzavírala se manželství, těhotenství na sebe nenechávala dlouho čekat. Ženy v očekávání (a s malými dětmi) byly staženy z aktivní služby a převedeny do péče sociálního referátu. Těhotné a čerstvé maminky dostávaly extra příděly (sušené a konzervované mléko) a od červeného kříže obdržely oblečení pro miminka.

O děti bylo také dobře postaráno – kromě přídělů základních potravin dostávaly navíc čokoládu a bonbony. Ošacení, které se mimo jiné skládalo z upravených uniforem, získávaly děti i prostřednictvím Červeného kříže. U potomků vojáků se dbalo na školní docházku, při níž se učili češtinu, ruštinu, němčinu, čtení, psaní, počítání i české dějinyJiří Vlček vzpomíná, že „hlavní náplní našeho pobytu v dětském domově bylo chodit do školy a dobře se učit“.

Podobně vzpomíná na svou školní docházku Božena Ivanová, roz. Koutná, jež navštěvovala v Buzuluku školu pro české děti: „Jako školáci jsme všichni nosili přešité oblečky z uniforem a modré čepičky. Stalo se mi nejednou, že mě Ludvík Svoboda potkal a zeptal se, jakže mi jde učení a jaké mám známky. Když jsem dostala trojku, domů jsem se nebála ji přinést, ale před Ludvíkem Svobodou přiznat tuhle známku? To jsem se styděla. Když jsem ho jednou z dálky viděla a měla trojku, radši jsem utekla jinou uličkou, abych mu nemusela s touhle známkou na oči.“ V dětském domově pracovaly většinou ženy, a to jako vychovatelky, administrativní síly, učitelky a kuchařky. 

Elévové beze zbraně

Jak děti odrůstaly, začaly se i ony nadšeně zapojovat do života jednotky. Řada těch odrostlejších vstupovala do armády jako pomocníci (elévové). Na odvod nedočkavě čekali nejen chlapci, ale i děvčata. Věra Holubeva, roz. Biněvská, vzpomíná, jak moc toužila být přijata: „Já jsem coby dvanáctiletá chtěla také bojovat a pořád jsem to Ludvíku Svobodovi dokola říkala. Jednou mi říkal, že každý voják musí mít u sebe suchary. Tak já jsem potajmu začala sbírat kůrky od chleba a sušila jsem si je, abych měla suchary a mohla odejít na frontu. Když jsem nakonec byla přijata jako vojín-elév do kursu pro radisty, byla jsem šťastná.“

Tito elévové pak pomáhali v týlu roznášet noviny, menáž, či absolvovali kursy pro obsluhu rádia. Jejich umístění bylo však vždy takové, aby nemohli být nijak ohroženi na životě. Jiří Vlček vzpomíná: „Otec pracoval na osvětě. Jednou jsem jel já a větší chlapci s ním jako doprovod a u Liptovského Mikuláše jsme pomáhali rozdávat noviny.“

TIP: Zbraně místo hraček: Krutý svět dětských vojáků v Somálsku

Avšak řada nezletilých působila i ve frontových jednotkách. Již v březnu 1942 byli zvláštním rozkazem do instruktorských kursů přiděleni nezletilí vojíni. Šlo o devět mládenců ročníků 1925–1928, kteří byli tělesně velmi zdatní a kterým rodiče podepsali revers povolující odjezd na frontu. K tomu došlo hlavně proto, že jednotka se na konci roku 1942 potýkala s vážným nedostatkem bojeschopných mužů (na frontu dokonce odjel i hluchý voják). Nezletilí pak do armády vstupovali i nadále. Často se tak dělo proto, že mladí toužili bojovat za každou cenu, a tak si u odvodu přidávali věk nebo tvrdili, že osobní doklady ztratili. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Keltská polozemnice v archeoparku Nasavrky. (foto: Shutterstock)

Historie

Dospívající samec vydává při spatření člověka varovný výkřik. Dá se říct, že tento jedinec je usazen uprostřed „spižírny“. (foto: Shutterstock)

Příroda

Výzkumníci objevili dosud neznámou imunitní reakci uvnitř nosu, která bojuje proti virům způsobujícím infekce horních cest dýchacích. Další testy odhalily, že tato ochranná reakce je při nižších teplotách výrazně slabší – a to zvyšuje pravděpodobnost nákazy. (foto: Profimedia)

Věda

Osamělá akácie v roce 1961. (foto: Wikimedia Commons, Michel MazeauCC BY-SA 2.0)

Zajímavosti
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907