Život ve zlaté kleci: Osmanský harém byl místem potěšení i vysoké politiky

03.12.2020 - Radomír Dohnal

Navzdory legendám nebyl typický osmanský harém jen kolekcí žen, určených k potěše sultána. Dělala se tu také politika na nejvyšší úrovni. A jaký byl všední život ve zlaté kleci?

<p>I děti žily v harému – chlapci až do svých dvanácti let.</p>

I děti žily v harému – chlapci až do svých dvanácti let.


Reklama

Stěny z chladivého mramoru vykládané drahým kovem a místy zdobené výpisky z Koránu. Pestré mozaiky hrající v barvách zelené. Okrasné květiny, omamné vůně, hlasy exotických ptáků. Prostě zmenšené zobrazení ráje, určeného k potěše ducha i oka jediné osoby. A také vězení pro stovky dalších, jejichž celý svět tvořily čtyři stovky pokojů propojených nádvořími, lázněmi, jídelnami, skleníky a zahradami. 

Občas z místností zaznívala hudba a smích, ale povětšinou to bylo tiché, skoro až zbožné místo. Obyvatelky se tu mohly pohybovat volně, mohli si vyprávět, modlit se, číst si, ale v zásadě ani všechen ten nashromážděný luxus a bohatství nemohl zakrýt, že jsou uvnitř zavřeny jako ve zlaté kleci, ze které se většina z nich nikdy nepodívá ven. Proč? Už sám název harém je přímo odvozen od arabského slova haram, značící zákaz. Bylo to přísně střežené místo, kam byl jiným mužům zapovězen vstup. Aura tajemství a výlučnosti totiž byla součástí reprezentace vladaře.

Masáže i množírna

V zásadě to tedy byl opak klasického selamliku, částí paláce, kam neměly přístup ženy. Jen pozor, představa harému jako místa hříšného a naplněného neřestí se zrodila ve fantazii velvyslanců a prvních západních cestovatelů. Uzavřený palácový trakt naplněný až po strop překrásnými ženami, kam má přístup jen panovník, jim přišel nemravně vzrušující.

Ve skutečnosti to byla spíš chovná stanice, soukromá genetická banka sultána, která představovala současně jeho nejvíce bezpečné i nejvíce zranitelné místo. Tady mohl odložit své všední starosti a odpočívat. Říct, že v harému se nacházely jen ženy určené k sexuálnímu povyražení panovníka, je do krajnosti nepřesné. 

Milenky i matky

Ubytována tu byla pestrá společnost: jako nejdůležitější asi sultánova matka a jeho první (a hierarchicky následující) manželky plus jejich ženské příbuzenstvo. Sultánovy dcery a také synové, než dorostli věku 12 let. Poté už byli považováni za muže a museli hledat štěstí jinde. Teprve pak pokračuje záplava proškolených služebnic a živá kolekce kurtizán.

Rozdělení jejich „funkcí“ bylo pestré: nejpočetnější skupinou byly gedik, které můžeme s jistou nadsázkou nazvat provozním servisem. Natřepávají polštáře divanů, na stříbrných mísách nabízí hostům ty nejvyzrálejší fíky. Ano, jsou na pohled dokonalé, ale prakticky neviditelné. Více pozornosti se dostává odaliskám. Mají na starosti zábavu: tanec a hudební doprovod. Tvoří pohyblivou složku každodenního živého programu. A pak jsou to profesionální masérky a milovnice – ikbaly, které ale povětšinou slouží choutkám sultána jako sexuální předkrm a vyhřívačky podušek. Ryzí postelové radovánky tráví většinou s vlastními manželkami, jejichž jedinou a hlavní úlohou je plemenitba. Čistě technicky jsou k mání všechny ženy uvnitř harému, pokud to bude vůle sultána. Přesto je tu frekventovaných milenek zřídka více než tucet.

Kariéra?

Trajektorie kariéry těchto stálých obyvatelek záležela na štěstí a náhodě. Rozlít čaj? Čeká vás výprask a pokud byl sultán špatně naladěn, tak poprava šavlí. Stačí, když panovník pokyne prstem a za deset minut už nejste mezi živými. Nebo jste učinila něco zajímavého, mile nečekaného, na položenou otázku odpověděla trefně a bystře? Zaujala jste. A z prosté služebnice se rázem můžete stát i kurtizánou. Kdo ví, třeba vás jednou nejvyšší pojme za manželku? Kdo nikdy nemá sen, žádný se mu splnit nemůže.

Ostatně, to, že je sultán někdy třebas osloví, bylo pro ženy v harému tím hlavním důvodem, proč tak pilně studovaly. Musely zazářit na první pokus, jiný obvykle nedostaly. Mnoho možností, jak vyniknout z průměru, ale nebylo. Hvězdné momenty zažívaly prosté gedik jako tlumočnice a překladatelky. V ten moment, kdy sultán přijme list psaný francouzsky, tedy řečí kterou neovládá a vy ano, nestojí vaší hvězdné kariéře nic v cestě.

Nic se neodpouští

Přežít v tomto uzavřeném světě plném intrik nebylo lehké a vyžadovalo to umně balancovat na ostří nože. V konkurenci jiných služebnic a konkubín chcete vyniknout, ale pokud je příliš zastíníte, můžete čekat zradu. Nahněvali jste sultánovu třetí manželku? Ani se nenadějete a sandali vám na její pokyn nachystá tác s datlemi, z nichž jedna je nahnilá. Snadno to přehlédnete, ale pokud to zaznamená sultán, můžete se rozloučit se životem.

Jak často se takové věci stávaly? Sultán Ibrahim I. za podobné nedostatky nechal za osm let své vlády utopit dvěstě osmdesát žen ze svého harému v Bosporu.

Pnutí působil i rozmanitý původ žen nakoupených na otrockých tržnicích – pocházely z Řecka, Turecka, Ruska, Ukrajiny, Iránu i z Evropy. Jiné sem byly zavlečeny z dobytých území. Jejich krása, původ, vzdělanost i dovednosti jim zajistily pochybné privilegium života v komfortním vězení. Některé to chápaly jako životní výhru, jiné snášely izolaci velmi těžce.

Kdo velí?

Spory vytvářela i paralelní hierarchie žen. Hlavní slovo teoreticky měla sultánova první manželka, ale prakticky jen jeho matka. Spolu s dalšími manželkami patřily mezi jediné svobodné obyvatelky harému. Teoreticky mohly palácový trakt opustit, ale společensky to nebylo žádoucí. Navíc by na ně mohl sultán zanevřít. Jejich postavení také průběžně ovlivňovalo, jak „oblíbené“ děti produkovaly.

Proti těmto „svobodným“ obyvatelkám pak stojí konkubíny, označované jako gözde, momentální favoritky, spíše jednorázové ikbaly a jakési sultánovy osobní důvěrnice, kadin. Ty byly manželkám zvláště nemilé, protože sultán je vyhledával ne kvůli tělesnému potěšení, ale osobní blízkosti. Naslouchal jejich slovům a radám, což mohlo ovlivnit jeho další preference. A to nebylo zrovna málo.

Harémová politika

Byť harém sloužil sultánovi primárně jako klidné útočiště před starostmi každodenního života, právě tady se dělala ta nejvyšší politika a dozrávaly tu nejvážnější rozhodnutí. Tady vznikaly myšlenky, které už jako hotové rozkazy vynášel sultán v selamliku.

To, jaká diplomatická pošta mu sem bude doručena a jak mu bude přeložena a podána, rozhodovalo o budoucích válkách a taženích. To, v jak příjemné náladě odtud odejde na jednání, ovlivňovalo politické klima. Nebylo nic neobvyklého, když sultán, vyrážející na dlouhé válečné tažení, svěřil celou diplomatickou korespondenci představeným svého harému. Důvěřoval jim víc než svým rádcům. Komplikované vztahy mezi sultánovou matkou, coby vedoucí osobou celého harému, a nejvyššího vezíra, zástupce panovníka, se pak odrážely na politice celé říše… 

Muži-nemuži

Na chod běžných funkcí a bezpečností tu dozírají ramenatí eunuši. Může jich být i na devět stovek. Jsou ale „upraveni“ tak, aby nemohli jakkoliv zastínit sultána. Musí si být přece jist, že jen on tu vyrábí potomky. Na nižších pozicích proto vystupují snadno nahraditelní bílí otroci z Balkánu, kteří jsou před nástupem do zaměstnání vykastrováni. Hlavní slovo tu však  mají černí eunuši z Etiopie a Súdánu, přezdívaní sandali. Ti o své genitálie přišli kompletně, a tak je jim důvěřováno více.

TIP: Aiša a „ty druhé“: Jak to bylo s Muhammadovými manželkami?

Vrchním správcem a nejvyšším eunuchem je Kızlar Ağası, který má na starosti správu lidského inventáře harému. Jeho denní agendou je přiřazování pokojů, hodností a povinností. Nad otroky-eunuchy bílé pleti bdí Kapı Ağası. Není to zrovna zástupná funkce: objednává zboží, zásoby a řídí korespondenci. Jako jeden z mála má nepřetržitý kontakt s vnějším světem.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zredukování počtu bizonů v parku je potřeba k udržení rovnováhy v tamním ekosystému a využití dobrovolníků je pro úřady levným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout.

Zajímavosti

Podle vědců z Oxfordu neexistují žádné důkazy o souvislosti mezi používáním moderních technologií a duševním zdravím dospívajících.

Věda

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.

Vesmír

Pařížané byli na zimní záplavy zvyklí, nečekali však, že roku 1910 dostanou tak obrovské rozměry. 

Historie

Britský generál Douglas Haig dokázal přežít válku v relativním dostatku - polní pošta mu doručovala lososí i tetřeví maso, kvalitní francouzská vína nebo třeba brandy.

Válka

Labyrint je symbolem mediteránu, a rovněž tvoří kamennou dominantu na dně lomu v Pavlíkově botanické zahradě.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907