Změny pohlaví ve zvířecí říši: Může se slepice změnit v kohouta?

17.02.2019 - Kateřina Helán Vašků


Reklama

Spontánní změny pohlaví představují v říši zvířat spíš vzácný úkaz, nicméně existují. Příkladem může být drobná rybka klaun očkatý, jejíž samci se v případě nutnosti dokážou proměnit v samičku. K podobnému procesu dochází i u slepic, ačkoliv transformace pohlaví není v tomto případě zvířeti prospěšná.

Změnu pohlaví umožňuje slepičí anatomie: Kuře ženského rodu má běžně funkční jen levý vaječník. V embryonálních stadiích jsou však – stejně jako u všech ptáků – přítomny dva pohlavní orgány: levý vaječník a gonáda. Právě ta se může později vlivem hormonů vyvinout jak ve vaječník, tak ve varle, nebo dokonce v kombinaci obou. Obvykle se zmíněný orgán vůbec neprobouzí, za jistých okolností se však aktivovat může: například objeví-li se u ptáka cysty, nádory či jiné nemoci způsobující poruchy levého vaječníku. A pokud se utvoří varle, slepice se změní v kohouta.

TIP: Ani žena, ani muž: Co přesně znamená spojení „třetí pohlaví“?

Typická proměna zasahuje chování i fyzické vlastnosti. Samička začne sílit a mohutnět, zvětší se jí vole, naroste jí tmavé peří a na hlavě se objeví kohoutek. Výsledkem je pak samec, ovšem sterilní. Transformace se přitom odehrává pouze ze slepice na kohouta, opačným směrem se ji nikdy zachytit nepodařilo. Podle odborníků se popsaný proces vyskytuje velmi vzácně, asi jen v jednom případě z deseti tisíc. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zařízení označovaná jako exosuits představují měkkou variantu podstatně robustnějších robotů.

Zajímavosti

Kočky jsou jedním z nejhorších invazních druhů dneška.

Věda

Nová vizualizace jedné z nejextrémnějších hvězd.

Vesmír

Loď Altalena přivážející zbraně pro Irgun se stala cílem palby vládních jednotek židovského státu. (kolorováno).

Válka
Historie

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907