Zmrtvýchvstání z chladicího boxu: Lze zmrazit a znovuoživit člověka?

23.07.2016 - Jaroslav Petr

Srdce se zastaví, mozková aktivita vyhasne a lékař vypíše úmrtní list. Je to neodvratný konec naší pozemské pouti? Kryonika nabízí nebožtíkům naději na vzkříšení v daleké budoucnosti. Stále však bojuje s řadou nedořešených medicínských, právních i etických otázek


Reklama

Lidé, které by jen o století dřív poslala nemoc či zranění spolehlivě do hrobu, dnes díky výdobytkům moderní medicíny bez problémů přežívají. Vděčíme za to kdysi nepředstavitelným zásahům do lidského organismu, jakými jsou krevní transfuze, transplantace orgánů, chirurgické zákroky nejrůznějšího druhu a nové léky od antibiotik až po chemoterapii. Jakými dalšími prostředky bude vládnout medicína za padesát, sto nebo pět set let? Zcela jistě si poradí s mnoha chorobami, na něž je dnes ještě krátká. Jak ale přečkat ony dlouhé desítky roků, než budou nové možnosti běžně dostupné? Kryonika vidí řešení v tom, že dáme své tělo „k ledu“. A to téměř doslova.

Zastavit čas 

Termín „kryonika“ se odvozuje od řeckého výrazu pro chlad – „kryos“. V tekutém dusíku při teplotě −196 °C se zastaví prakticky veškeré biochemické reakce – jinými slovy, zastaví se biologický čas. Dnes se uvedeným způsobem běžně uchovávají lidské spermie, vajíčka nebo embrya vzniklá oplozením ve zkumavce. Po zmrazení na teplotu tekutého dusíku přežijí prakticky neomezeně dlouho a po rozmrazení jsou jejich buňky živé. 

S využitím mrazených spermií, vajíček i embryí už se narodily zástupy zcela zdravých dětí. Otázka tedy zní: Nemohli bychom v tekutém dusíku uchovat rovnou celé tělo nebo alespoň mozek, kde sídlí naše osobnost? 

Napodobíme přírodu?

Inspiraci pro kryoniku lze hledat také v přírodě. Někteří živočichové, třeba ryby či žáby, mohou v zimních měsících zmrznout na kost, načež s pozdějším oteplením opět procitnou a vrátí se k plnohodnotnému životu. Jejich tkáně přitom prodělávají během mrznutí řadu proměn. Prosycují se například látkami, které brání poškození buněk rostoucími ledovými krystaly. Nemohli bychom tento ryze přírodní proces napodobit uměle s lidským tělem? 

Už v roce 1962 razil uvedenou myšlenku americký fyzik Robert Ettinger ve své knize Vyhlídky na nesmrtelnost. Dostalo se mu podpory od hvězd sci-fi literatury Isaaca Asimova a Frederika Pohla, a koncepce kryoniky tak pronikla do povědomí široké veřejnosti. 

Příliš mnoho buněk 

Pokusy na laboratorních zvířatech však ukázaly, že u savců je zmrazení těla silně problematické. Nikdo zatím nedokázal uložit do tekutého dusíku myš nebo potkana a pak je opět oživit. O tvorech velikosti člověka nemluvě. Nízká teplota páchá na organismu savců těžké škody. Je to dáno velkým objemem tělesné schránky a různými typy buněk. Každý typ má totiž jiné nároky na mrazení a univerzální recept vhodný pro všech 230 typů buněk lidského těla zatím neexistuje.

Při zmrazování spermií, vajíček či embryí se chladí jednotlivé buňky nebo nanejvýš několik desítek buněk; tělo dospělého člověka však tvoří masa 30 bilionů buněk a jejich rovnoměrné „prosycení“ ochrannými látkami a „prochlazení“ na potřebnou teplotu je za současné technické úrovně prakticky nemožné

Na druhou stranu ovšem buňky z těl myší uchovávaných po několik desetiletí v obyčejném mrazáku při teplotě −20 °C použili vědci úspěšně ke klonování. Neznamená to, že by buňky v těle myši zůstaly živé. Jádro některých z nich si ale zachovalo nenarušenou strukturu a po vnesení do živého vajíčka zbaveného vlastní dědičné informace „naskočilo“ do normálního provozu, což umožnilo vznik nového jedince. Také z buněk býka uložených v „pouhých“ −80 °C se v Japonsku podařilo naklonovat zcela zdravá telata. 

Čekání na probuzení

U člověka navrhuje kryonika následující postup: Tělo nebožtíka se co nejdřív po oficiálním prohlášení za mrtvého prosytí speciálním roztokem a následně se zchladí na teplotu tekutého dusíku. V kontejneru s tekutým dusíkem pak bude daný jedinec při −196 °C čekat na probuzení. Je však třeba zohlednit fakt, že se nemrazí živý organismus, ale mrtvola. A v té začínají velmi rychle probíhat rozkladné procesy, kterým nezabrání ani okamžité zmrazení. Obzvlášť rychle pak nastupuje rozklad nejdůležitějšího orgánu – mozku

Samotné zmrazení způsobí škody i v dalších orgánech: Při pokusech se zvířaty se například stávalo, že zmrazovaný orgán v důsledku vnitřního pnutí pukl na několik částí. 

Nanorobotická generálka

Pozdější oživení nebožtíka bude rovněž představovat složitý úkol. Nejprve se bude muset napravit většina škod vzniklých zmrazením. Zastánci kryoniky předpokládají, že se k tomu využije záplava nanorobotů vpravených do těla – zatím je ovšem nemáme k dispozici. 

I po nanorobotické „generálce“ navíc tělo zůstane mrtvé, jako kdyby nebožtík právě skonal, a bude nutné mu znovu „vdechnout“ život. Dokáže to však medicína vůbec někdy? Zástupci firem, jež se čekáním na zmrtvýchvstání v tekutém dusíku zabývají, se snaží potenciální zákazníky přesvědčit, že tomu teoreticky nic nebrání. Ve Spojených státech již kryonické služby nabízejí společnosti Alcor a Cryonics Institute a v Rusku na stejném poli podniká firma KrioRus.

Právní kličky a etické otazníky

V rámci kryoniky je třeba zohlednit rovněž množství etických a právních otázek. Uložit do tekutého dusíku lze jen tělo člověka, který je oficiálně prohlášen za mrtvého. Zmrazení umírajícího pacienta nebo jedince ve stavu klinické smrti by se totiž muselo kvalifikovat jako zabití či vražda

Vzniká tak právní komplikace. Člověk je prohlášen za mrtvého a z hlediska zákonů jako osoba „zaniká“. Jenže – pokud existuje teoretická možnost, že jednou „vstane z mrtvých“ – bude vůbec možné po něm dědit? A jestliže ano, co se stane s dědictvím ve chvíli, kdy se nebožtík znovu probere k životu? Jiná otázka pak zní: Získá probuzený zpět svou starou identitu a bude mít v dokladech věk počítaný od data narození? 

Na právní bariéry naráží kryonika již dnes, ještě než se stihla reálně dostat ke slovu. Některé státy, například Francie, mají jasně definovány způsoby, jak lze naložit s lidskou mrtvolou: Počítá se s kremací, pohřbem do země nebo s darováním těla pro vědecký výzkum. Uložení v tekutém dusíku pro potřeby kryoniky mezi povolenými praktikami nefiguruje, a tak je v těchto státech kryonika nelegální. Zájemci však mohou vycestovat do zemí, jež popsané metodě žádné překážky do cesty nekladou, například do USA či do Ruska. 

Těžkosti v novém světě

Nemalé trable by oživenému nebožtíkovi připravil i čas strávený mimo běh dějin. Představme si, že bychom dnes postavili doprostřed rušného velkoměsta člověka z 15. století. Co by z našeho světa chápal? Jak by se v něm orientoval a jak by si v něm našel své místo? Máme vůbec právo vyslat někoho v kontejneru s tekutým dusíkem do budoucího „cizího světa“? Malý vhled do uvedeného tématu poskytuje například film Navždy mladý s Melem Gibsonem v hlavní roli. 

S popsaným problémem souvisí i otázka, kde a jak by probuzený člověk získal prostředky na obživu. Kryonické společnosti sice nabízejí uložení peněz do investičních fondů, které by v budoucnu vyplatily oživenému majiteli naspořenou sumu. Jen těžko však mohou garantovat, že si finance ukládané dnes udrží svou hodnotu třeba za dvě stě let.

Faktem zůstává, že kontrolované ochlazování lidského těla nebo alespoň jednotlivých orgánů je v současnosti stále technicky neproveditelné. Teprve čas ukáže, zda jednou půjde o běžný lékařský postup. Firmy nabízející kryonické služby mohou být v každém případě klidné: Pokud k rozmrazení nedojde nebo se nezdaří, zákazníci zcela jistě nebudou vadné služby reklamovat.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia, Wikipedie, 20th Century Fox

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Rosomáci jsou stále loveni pro svou kožešinu. Huňatá srst, promaštěná přírodními oleji, totiž dokonale izoluje proti chladu a netvoří se na ní námraza.

Příroda

Plastová láhev se rozkládá až 200 let. Ročně jich přitom v oceánu skončí přes devět milionů tun.

Zajímavosti

Dosud nejvyšší rychlostí – 16,26 km/s, tj. 58 536 km/h – zamířila do kosmu sonda New Horizons, která pak v roce 2015 prolétla kolem Pluta. Přestože jí při startu nebyla udělena třetí kosmická rychlost, opustí Sluneční soustavu podobně jako Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny totiž urychlil průlet kolem obřích planet.

Vesmír

Dovbušovi nebylo ani čtyřicet, když se stal vůdcem zbojnické bandy operující v rozsáhlé oblasti východních Karpat.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907