Žofie Bavorská: Silná žena slabého muže

16.05.2016 - Jana Ládyová

Vysloužila si nepěknou pověst nesnesitelné tchýně, která roztomilou nevěstinku Sissi ničila věčnými zákazy


Reklama

Arcivévodkyni Žofii Bavorskou, matku císaře Františka Josefa I., známe ze sladkých filmů o Sissi jako ráznou, nepříjemnou a arogantní ženu. Proč vlastně taková byla? A byla taková skutečně? Mnozí ji obdivovali pro její energii, inteligenci a krásu, pro jiné byla intrikánkou bránící jakémukoli pokroku. Chválili ji jako „jediného muže“ habsburské rodiny.

Krásná, vzdělaná, ambiciózní

Když se do romantického prostředí u jezera Tegernsee přijel v květnu roku 1824 představit bavorské královské rodině druhorozený syn rakouského císaře František Karel coby perspektivní ženich jejich krásné dcery, nepodařilo se všem zúčastněným zcela zakrýt mírné zděšení. Ne že by čekali zrovna nějakého krasavce, takoví v rodě habsburském ostatně na skladě nebyli, ale toto už bylo příliš. Z kočáru vystoupil malý, hubený, nevzhledný mladík s vysokým čelem. I přesto nakonec k zasnoubení došlo. Zvítězila představa, že by se Žofie mohla stát v budoucnu císařovnou, anebo alespoň matkou budoucího císaře.

Když tedy po delší době Žofie poprvé otěhotněla, všichni si oddychli. Radost byla předčasná, arcivévodkyně zanedlouho potratila. V následujících letech prodělala ještě čtyři potraty! Začínala propadat panice! Teprve po šesti letech se jí v roce 1830 narodil vytoužený syn: pozdější císař František Josef I. V každém případě se mezi Žofií a jejím prvorozeným synem vytvořilo silné pouto, které přetrvalo až do její smrti.

Šedá eminence

Postupně si vybudovala u vídeňského dvora silné postavení. Její obliba ovšem klesala. Po abdikaci císaře Ferdinanda I. v roce 1848, na níž měla velkou zásluhu, rezignovala na to, aby se sama stala císařovnou. Ani coby matka císaře neseděla v koutě a intenzivně ovlivňovala politiku svého syna. Žofie zkrátka rozhodovala o všem. Bylo mnohokrát popsáno, jak si Žofie nárokovala péči o svá vnoučata.Žofie byla laskavou babičkou a vnoučata ji skutečně milovala. Nahrazovala jim nepřítomnost matky i otce, který na ně pro samé úřadování neměl čas. Zvláště korunní princ Rudolf u ní nacházel pochopení.

Závěr Žofiina života ale šťastnými událostmi neoplýval. Zdrtila ji smrt syna Maxmiliána v roce 1867. Ctižádostivý Max se cítil coby druhorozený syn nevyužitý. A tak přijal pofiderní titul mexického císaře. Za svou chybu zaplatil: Mexičané ho zastřelili. Nic už nebylo jako předtím, Žofie se propadala do apatie a většinu času trávila v motlitbách. Smrt v šedesáti sedmi letech v roce 1872 se pro ni stala v podstatě vysvobozením.

  • Zdroj textu:

    Otazníky historie 4/2014

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mnozí připisují mizení letadel a lodí v bermudském trojúhelníku nadpřirozenu či mimozemšťanům.

Zajímavosti

V okamžiku, kdy se z podvrženého vejce vylíhne malá kukačka, má hnízdní parazit vyhráno. Ještě slepá kukačka vytlačí hostitelova vajíčka nebo už vylíhlá mláďata z hnízda a uzurpuje si péči hostitele. Ve výřezu vajíčka ťuhýka obecného s „kódem“, který má odhalit podvrh.

Příroda

Placebo je účinné a má smysl ho používat v léčbě, ukázala to studie amerických vědců.

Věda

Portorický radioteleskop dostal pořádně zabrat.

Vesmír

Scéna ze všedního dne na vídeňských barikádách. Ilustrace H. Katzlera z roku 1872.

Historie

 Komunisté si prorážejí cestu k prezidentskému paláci v centru Saigonu.

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907