Zrak pětkrát jinak: Živočichové s nejpodivnějšíma očima

05.10.2020 - Vladimír Socha

V přírodě najdeme mnohé tvory, jejichž vzezření si nezadá s představami o pohádkových netvorech. Pozoruhodným znakem, jenž doplňuje mimořádný vzhled, jsou bezesporu také výjimečné oči

<h3>Roztomilý vykulenec</h3><p>Mezi nejroztomilejší primáty nepochybně patří malá „opička“ <strong>nártoun</strong> <em>(Tarsius)</em>. Nártouni jsou noční primáti, ne větší než veverka. Obývají především deštné pralesy jihovýchodní Asie a představují jediné plně masožravé primáty světa – živí se totiž ještěry, hmyzem a dokonce dokážou chytat ptáky v letu (při přeskoku ze stromu na strom). Na první pohled zaujmou jejich ohromné oči – <strong>kdyby měl člověk v poměru k velikosti hlavy stejně velké oči, dosahovaly by rozměrů grapefruitu!</strong></p><p>Možná vás napadlo, že vám nártoun někoho připomíná, a není to jen klamné zdání. Částečně i podle tohoto roztomilého primáta totiž byla vypracována podoba rytíře Yody z Hvězdných válek. Podobnost s nártounem pak nezapře například také stejně slavný Glum z Pána prstenů.Oči <strong>nártouna filipínského</strong> <em>(Tarsius syrichta)</em> jsou objemnější a těžší než jeho mozek. Zástupci všech devíti druhů nártounů nemohou očima pohybovat, ale dokážou otočit hlavou na každou stranu o 180°</p>

Roztomilý vykulenec

Mezi nejroztomilejší primáty nepochybně patří malá „opička“ nártoun (Tarsius). Nártouni jsou noční primáti, ne větší než veverka. Obývají především deštné pralesy jihovýchodní Asie a představují jediné plně masožravé primáty světa – živí se totiž ještěry, hmyzem a dokonce dokážou chytat ptáky v letu (při přeskoku ze stromu na strom). Na první pohled zaujmou jejich ohromné oči – kdyby měl člověk v poměru k velikosti hlavy stejně velké oči, dosahovaly by rozměrů grapefruitu!

Možná vás napadlo, že vám nártoun někoho připomíná, a není to jen klamné zdání. Částečně i podle tohoto roztomilého primáta totiž byla vypracována podoba rytíře Yody z Hvězdných válek. Podobnost s nártounem pak nezapře například také stejně slavný Glum z Pána prstenů.Oči nártouna filipínského (Tarsius syrichta) jsou objemnější a těžší než jeho mozek. Zástupci všech devíti druhů nártounů nemohou očima pohybovat, ale dokážou otočit hlavou na každou stranu o 180°

<h2>Oči jako talíře</h2><p>Držitelem rekordu ve velikosti očí je nepochybně <strong>kalmar Hamiltonův</strong> <em>(Mesonychoteuthis hamiltoni)</em>. Tito obyvatelé velkých hloubek jsou pro nás v mnoha ohledech stále záhadní. Dosud nevíme mnohé o jejich životě, ani o maximální velikosti, jíž mohou dorůst. <strong>Zdá se však, že největší jedinci přesahují hmotnost 500 kilogramů a délku 14 metrů! Oko největšího zaznamenaného exempláře měřilo v průměru asi 30 centimetrů</strong> a jeho zornička byla velká jako pomeranč. Velké oči umožňují kalmarovi orientaci i v hloubkách kolem 2 000 metrů s minimálním osvětlením.</p><p>Na rozdíl od příbuzné krakatice obrovské disponuje kalmar stereoskopickým viděním, takže lépe odhaduje vzdálenosti. <strong>Ještě zajímavější je ale „světelné zařízení“, umístěné v jeho očích</strong> – tento tzv. fotofor vyrábí jisté množství světla, díky kterému hlavonožec vidí i v úplné tmě hlubokého oceánu.</p>

Oči jako talíře

Držitelem rekordu ve velikosti očí je nepochybně kalmar Hamiltonův (Mesonychoteuthis hamiltoni). Tito obyvatelé velkých hloubek jsou pro nás v mnoha ohledech stále záhadní. Dosud nevíme mnohé o jejich životě, ani o maximální velikosti, jíž mohou dorůst. Zdá se však, že největší jedinci přesahují hmotnost 500 kilogramů a délku 14 metrů! Oko největšího zaznamenaného exempláře měřilo v průměru asi 30 centimetrů a jeho zornička byla velká jako pomeranč. Velké oči umožňují kalmarovi orientaci i v hloubkách kolem 2 000 metrů s minimálním osvětlením.

Na rozdíl od příbuzné krakatice obrovské disponuje kalmar stereoskopickým viděním, takže lépe odhaduje vzdálenosti. Ještě zajímavější je ale „světelné zařízení“, umístěné v jeho očích – tento tzv. fotofor vyrábí jisté množství světla, díky kterému hlavonožec vidí i v úplné tmě hlubokého oceánu.

<h3>Oči na stopkách </h3><p>Při pohledu na mouchu <strong>stopkoočku</strong><em> (čeleď Diopsidae)</em> máme dojem, že sledujeme stvoření z jiné planety. Tito zástupci dvoukřídlého hmyzu obývají zejména asijský a africký kontinent a <strong>jejich oči jsou umístěny na výběžcích, které sahají daleko do strany.</strong> Podobají se tak jakýmsi muším obdobám žraloků kladivounů. Bylo prokázáno, že pohlavní výběr preferuje co nejdelší výběžky a tedy i nejvyšší vzájemnou vzdálenost složených očí; samičky si obvykle vybírají partnery s nejdelšími „stopkami“ a samečci si jejich délku často vzájemně porovnávají.</p><p>Zdá se, že oči na stopkách skýtají pro své nositele jistou evoluční výhodu. <strong>Stopkoočky pokryjí svým zrakem drtivou většinu okolního prostředí</strong> a je tak jen malá šance, že by je například snadno překvapil potenciální predátor.</p>

Oči na stopkách 

Při pohledu na mouchu stopkoočku (čeleď Diopsidae) máme dojem, že sledujeme stvoření z jiné planety. Tito zástupci dvoukřídlého hmyzu obývají zejména asijský a africký kontinent a jejich oči jsou umístěny na výběžcích, které sahají daleko do strany. Podobají se tak jakýmsi muším obdobám žraloků kladivounů. Bylo prokázáno, že pohlavní výběr preferuje co nejdelší výběžky a tedy i nejvyšší vzájemnou vzdálenost složených očí; samičky si obvykle vybírají partnery s nejdelšími „stopkami“ a samečci si jejich délku často vzájemně porovnávají.

Zdá se, že oči na stopkách skýtají pro své nositele jistou evoluční výhodu. Stopkoočky pokryjí svým zrakem drtivou většinu okolního prostředí a je tak jen malá šance, že by je například snadno překvapil potenciální predátor.

<h3>Celebrita mezi korýši</h3><p>Mezi živočichy s nejpodivnějšíma očima patří nepochybně také <strong>korýš strašek</strong> <em>(Odontodactylus)</em> a jeho příbuzní ze skupiny ústonožců. Nejde však o žádné sympatické mírumilovné „ráčky“, ba právě naopak. <strong>Tito agresivní bezobratlí dokážou způsobit nepříjemné zranění i člověku a nečiní jim problém rozbít sklo akvária opakovanými údery klepet.</strong> Mají složené oči podobně jako zástupci hmyzu a díky specializaci jednotlivých omatidií na vnímání rozdílných podnětů dokážou vnímat barvy mnohem lépe než člověk. Vidí také podstatně širší spektrum vlnových délek světla.</p><p>Tito korýši jsou zajímaví i z mnoha jiných důvodů – kromě takřka dokonalého zraku vykazují i velmi složité chování, schopnost zabíjet mnohem větší kořist nebo třeba oboustrannou rodičovskou péči.</p>

Celebrita mezi korýši

Mezi živočichy s nejpodivnějšíma očima patří nepochybně také korýš strašek (Odontodactylus) a jeho příbuzní ze skupiny ústonožců. Nejde však o žádné sympatické mírumilovné „ráčky“, ba právě naopak. Tito agresivní bezobratlí dokážou způsobit nepříjemné zranění i člověku a nečiní jim problém rozbít sklo akvária opakovanými údery klepet. Mají složené oči podobně jako zástupci hmyzu a díky specializaci jednotlivých omatidií na vnímání rozdílných podnětů dokážou vnímat barvy mnohem lépe než člověk. Vidí také podstatně širší spektrum vlnových délek světla.

Tito korýši jsou zajímaví i z mnoha jiných důvodů – kromě takřka dokonalého zraku vykazují i velmi složité chování, schopnost zabíjet mnohem větší kořist nebo třeba oboustrannou rodičovskou péči.

<h3>Proměnlivý mistr v šilhání</h3><p>Chameleoni představují nejpopulárnější zástupce plazího světa. Pověstná je jejich schopnost měnit barvu kůže podle nálady, stejně pozoruhodné jsou však také jejich orgány zraku. <strong>Víčka chameleonů jsou srostlá a fixovaná, takže k zorničce na oční bulvě propouští jen menší objem světla. Přesto chameleoni vidí velmi dobře</strong> a navíc dokážou pohybovat jedním okem zcela nezávisle na druhém. Tato mimořádná dispozice jim umožňuje zároveň pátrat v okolí po kořisti i pozorovat, zda se z jiného směru neblíží nebezpečí.</p><p><strong>Když chameleon objeví potenciální hmyzí kořist, zaměří rychle obě oči stejným směrem a najednou tak dosáhne stejného efektu, jakým disponují naše oči</strong> – stereoskopického (binokulárního) prostorového vidění. Díky němu lépe odhadne vzdálenost a může přesněji „vystřelit“ svůj jazyk.</p>

Proměnlivý mistr v šilhání

Chameleoni představují nejpopulárnější zástupce plazího světa. Pověstná je jejich schopnost měnit barvu kůže podle nálady, stejně pozoruhodné jsou však také jejich orgány zraku. Víčka chameleonů jsou srostlá a fixovaná, takže k zorničce na oční bulvě propouští jen menší objem světla. Přesto chameleoni vidí velmi dobře a navíc dokážou pohybovat jedním okem zcela nezávisle na druhém. Tato mimořádná dispozice jim umožňuje zároveň pátrat v okolí po kořisti i pozorovat, zda se z jiného směru neblíží nebezpečí.

Když chameleon objeví potenciální hmyzí kořist, zaměří rychle obě oči stejným směrem a najednou tak dosáhne stejného efektu, jakým disponují naše oči – stereoskopického (binokulárního) prostorového vidění. Díky němu lépe odhadne vzdálenost a může přesněji „vystřelit“ svůj jazyk.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Počet sebevražd je stále vysoký

Věda

CAPSTONE na orbitě Luny

Vesmír
Zajímavosti

Afgánská kvalita 

Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.

V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Vesmír

Sopranistka Jindřiška Rettigová (1813–1854).

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907