Ve fosilii ptakoještěra z období křídy vědci objevili žraločí zub. Jak se tam dostal? Pravděpodobně šlo o souboj!
Před více než 80 miliony lety, tedy v období křídy, závěrečné éře druhohor, rozdělovalo severní Ameriku vnitrozemské moře na západní Laramidii a východní Appalachii. Těsně nad jeho vlnami plachtil populární ptakoještěr pteranodon, který se mohl pochlubit úctyhodným rozpětím křídel okolo pěti metrů. Najednou pod pteranodonem vybuchla vodní hladina a z moře zaútočil asi dvouapůlmetrový druhohorní žralok druhu Cretoxyrhina mantelli.
Po krátkém a nepochybně divokém boji byl velký pteranodon mrtvý a žralok bez jednoho zubu. Anebo, jak přiznávají paleontologové, možná jenom žralok v moři ohlodával mrtvolu pteranodona.
Popsaný scénář naznačruje objev z roku 1965. Paleontologové tehdy v Kansasu objevili částečnou fosilii dotyčného pteranodona, z jehož krku dodnes trčí asi palcový, tj. 2,4 cm dlouhý žraločí zub. Detaily dávného dramatu ale vyšly najevo až nedávno.
TIP: Opeření dinosauři druhohor byli nelítostní, hladoví a plyšoví
Vědci jsou přesvědčeni, že se žraločí zub do krku pteranodona nemohl dostat náhodou, například působením pohybů mořské vody. Vězí tam dost pevně. Dramatickému souboji mezi pteranodonem a žralokem také nasvědčuje stavba těla žraloka. Podle odborníků je velmi pravděpodobné, že dávní žraloci skutečně mohli lovit rybařící ptakoještěry.
LiveScience
VesmírPodle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASA, CC BY-SA 4.0)
VálkaSověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František Dostál, CC BY-SA 4.0)