Zejména na východě Anglie se můžeme poměrně často setkat se zajímavými vlnitými cihlovými zdmi. K čemu sloužily a kdo s nimi přišel jako první?
Při návštěvě východní Anglie, zejména hrabství Suffolk, si nelze nevšimnout neobvyklého architektonického prvku – nízkých zdí postavených nikoliv v přímce, nýbrž v sinusoidě. Jsou tak totiž stabilnější a ve srovnání s rovnou stěnou stejné tloušťky lépe odolávají nárazům bočního větru.
TIP: Vasariho koridor je nejdelší „tajnou“ chodbou na světě
Vlnité zdi se poprvé objevily již před 3 400 lety ve starověkém Egyptě, zatímco zhruba od poloviny 17. století se hojně stavěly právě v ostrovním království. O jejich vznik se tam zasloužili především holandští inženýři, kteří jim říkali slangenmuur alias hadí zeď. V 18. století se pak začaly užívat v zahradách, aby usnadnily pěstování ovoce: Na stěny vztyčené od východu na západ dopadalo z jihu slunce a ohřívalo je.
VesmírRaketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)
RevuePolar Bear 81
autor: Bob Chiu | čestná zmínka v kategorii: Cesty a dobrodružství
Každý rok mezi říjnem a listopadem se lední medvědi vydávají k zamrzlému Hudsonovu zálivu v Kanadě za potravou. Ve stejné době tam proto turistické agentury vozí zájemce v otevřených nákladních vozech, aby se mohli k šelmám přiblížit doslova na dosah. (foto: SIPA, Bob Chiu)
VálkaSovětská obrana byla velmi propracovaná a zahrnovala i mnoho linií zákopů a protitankové opěrné punkty. Zde vidíme sovětské vojáky s kulometem Maxim. (foto: Wikimedia Commons, CC0)
VědaSvětlé šmouhy (v pravé části) jsou dobře patrné na snímku pořízeném satelitem Landsat 8 ze 4. dubna 2015. (foto: NASA Earth Observatory, CC0)
VědaFosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan Jacobs, CC BY-SA 4.0)