10 tisíc let stará žvýkačka obsahovala DNA dávných Skandinávců

17.05.2019 - Stanislav Mihulka

Objev žvýkaček z březové pryskyřice přinesl spoustu informací o lidech a životě doby kamenné

<p>Prastará žvýkačka z březové pryskyřice</p>

Prastará žvýkačka z březové pryskyřice


Reklama

Dávejte si pozor, kde necháváte svoji žvýkačku. Jak se ukazuje, jde o výtečnou databanku DNA. Švédští archeologové a paleogenetici nedávno dokázali získat DNA ze žvýkačky z doby kamenné.

Dávné žvýkačky, o nichž je řeč, byly objeveny na lokalitě Huseby Klev na západním pobřeží Švédska. V období neolitu tam lidé lovili a rybařili. Našli se tam i lidské kosti, ty jsou ale v takovém stavu, že z nich již není možné získat DNA tehdejších obyvatel. U žvýkaček je to ale jiné.

TIP: Kde se vzala žvýkačka? Stopy sahají až do neolitu

Důkladně prožvýkané žvýkačky byly vyrobeny z březové pryskyřice. Jsou staré téměř 10 tisíc let. V té době je jejich majitelé zahodili či ztratili, přičemž žvýkačky byly plné slin. Vědcům se i po tak dlouhé době podařilo ze žvýkaček úspěšně vytáhnout DNA a určit, že studované žvýkačky žvýkali tři různí lidé, dvě ženy a jeden muž. Jde o nejstarší získané sekvence DNA z této části světa. Badatelé objevili i otisk mléčných zubů, takže se na žvýkání podíleli i děti. Dávné žvýkačky a jejich DNA podle nich poskytují velmi cenné informace o genetice i každodenním životě tehdejších obyvatel Švédska.

 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907