10 tisíc let stará žvýkačka obsahovala DNA dávných Skandinávců

17.05.2019 - Stanislav Mihulka

Objev žvýkaček z březové pryskyřice přinesl spoustu informací o lidech a životě doby kamenné

<p>Prastará žvýkačka z březové pryskyřice</p>

Prastará žvýkačka z březové pryskyřice


Reklama

Dávejte si pozor, kde necháváte svoji žvýkačku. Jak se ukazuje, jde o výtečnou databanku DNA. Švédští archeologové a paleogenetici nedávno dokázali získat DNA ze žvýkačky z doby kamenné.

Dávné žvýkačky, o nichž je řeč, byly objeveny na lokalitě Huseby Klev na západním pobřeží Švédska. V období neolitu tam lidé lovili a rybařili. Našli se tam i lidské kosti, ty jsou ale v takovém stavu, že z nich již není možné získat DNA tehdejších obyvatel. U žvýkaček je to ale jiné.

TIP: Kde se vzala žvýkačka? Stopy sahají až do neolitu

Důkladně prožvýkané žvýkačky byly vyrobeny z březové pryskyřice. Jsou staré téměř 10 tisíc let. V té době je jejich majitelé zahodili či ztratili, přičemž žvýkačky byly plné slin. Vědcům se i po tak dlouhé době podařilo ze žvýkaček úspěšně vytáhnout DNA a určit, že studované žvýkačky žvýkali tři různí lidé, dvě ženy a jeden muž. Jde o nejstarší získané sekvence DNA z této části světa. Badatelé objevili i otisk mléčných zubů, takže se na žvýkání podíleli i děti. Dávné žvýkačky a jejich DNA podle nich poskytují velmi cenné informace o genetice i každodenním životě tehdejších obyvatel Švédska.

 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Most Çanakkale 1915 má v šesti pruzích spojit evropskou a asijskou část Turecka.

Zajímavosti

Lidské embryo

Věda

Dvojčata ve znaku rodu

Medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis) je poddruhem medvěda hnědého. Barva srsti grizzlyho může být hnědá až narezavělá. Samci jsou mnohem mohutnější než samice, o které často bojují. Grizzlyové se páří v červnu, vajíčka se ale začnou vyvíjet až na podzim, kdy medvědice nashromáždí dost potravy, a k porodu dochází až v zimě – jedná se o tzv. latentní březost. Nejčastěji se rodí dvě medvíďata.

Příroda

Výron koronální hmoty je po erupci druhým nejsilnějším projevem sluneční aktivity.

Vesmír

Adolf Hoffmeister v Café les Deux Magots v Paříži v roce 1969. V pozadí kresba z vězení La Santé (1940) nazvaná Mon Avoir - barveno čokoládou, tabákem, špínou ze zdí a inkoustem.

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907