10× sondy, které změnily Sluneční soustavu: Vega, NEAR a Cassini (2.)

10.09.2016 - Tomáš Přibyl

Americká NASA neopomíná při každé příležitosti zdůraznit, že „žijeme ve zlaté éře planetárního průzkumu“. Ačkoliv však Spojené státy představují v meziplanetárním zkoumání supervelmoc číslo jedna, historii nepsaly jen ony

Družice Vega -<p>Vega prolétá kolem Halleyovy komety</p>
Družice Vega -

Vega prolétá kolem Halleyovy komety


Reklama

V předchozím díle článku jsme si přibližili mise meziplanetární sondy Voyager 1 a 2, družic Viking 1 a 2, které přistály na Marsu a Věněry 9, která jako první přistála na Venuši.

4. Vega: Vlasatice pěkně zblízka

Sondy Vega zahrnovaly i československou plošinu, jež zajišťovala při průletu kolem Halleyovy komety orientaci na těleso

Dvojice sond Vega se stala největším triumfem sovětské kosmonautiky na poli meziplanetárních letů – a zároveň zřejmě největším úspěchem kosmonautiky československé. Naše země totiž dodala pro pár exemplářů orientovanou plošinu ASP-G, která umožnila sledovat Halleyovu kometu i během průletu kolem tělesa rychlostí 80 km/s. Zajímavé je, že plošina „Made in Czechoslovakia“ směřovala původně do projektu jen jako formální náhradník plošiny sovětské, která však během testů opakovaně selhala, a náš výrobek tak dostal zelenou. 

Sondy Vega odstartovaly v prosinci 1984, kolem Venuše proletěly v červnu 1985 (kromě povrchového přistávacího pouzdra vysadily do její atmosféry i průzkumné balony francouzské výroby) a v březnu 1986 minuly ve vzdálenosti 8 000 a 9 000 km jádro zmíněné komety.

5. NEAR: Premiéra u planetky

Sonda NEAR úspěšně přistála na planetce Eros, odkud ještě několik týdnů vysílala 

„Faster, better, cheaper“ neboli „Rychleji, lépe, levněji“ – tak znělo krédo, které si dal do štítu při nástupu do funkce v roce 1992 nový ředitel americké NASA Daniel Goldin. Zmíněné motto přitom dokázal maximálně prosadit u meziplanetárních sond v souvislosti s veleúspěšným programem Discovery. Premiérová automatická stanice nazvaná NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous) odstartovala v jeho rámci v únoru 1996: šlo přitom o první sondu určenou výhradně k průzkumu planetek – a zároveň první, která se stala umělou družicí některého z těchto těles. Hlavní cíl představovala planetka 433 Eros, nicméně NEAR předtím proletěla i kolem její kolegyně 253 Mathilde.

Kolem planetky Eros kroužila družice od února 2000 po dobu jednoho roku. Misi završil pokus o přistání, ačkoliv k němu zařízení nebylo uzpůsobeno. Pravděpodobnost úspěchu zmíněného manévru odhadovali odborníci zhruba na jedno procento – přesto se vydařil. Sonda dosedla na podstavu, naklonila se a „opřela“ se o konce slunečních baterií. Několik dalších týdnů pak vysílala: celkem předala na Zemi 160 tisíc snímků a získala desetkrát více vědeckých dat, než vědci plánovali.

6. Cassini: Vyhlídková jízda u Saturnu

Cassini pracuje u Saturnu už dvanáct let a díky ní se jedná o nejlépe prozkoumanou obří planetu naší soustavy

Bezkonkurenčně největší žrout peněz z rozpočtu NASA na meziplanetární mise, sonda Cassini, stojí každým rokem zhruba 60 milionů dolarů. Od okamžiku, kdy se v červenci 2004 stala umělou družicí Saturnu, se tak jedná o více než půl miliardy: za stejnou částku by přitom bylo možné postavit docela slušnou novou výzkumnou sondu. Vědci ovšem nelitují, protože Cassini představuje skutečný „kombajn na objevy“, čemuž odpovídají i její technické parametry: při startu v říjnu 1997 dosahovalo zařízení hmotnosti 5 632 kg, z toho 3 132 kg tvořily pohonné látky a 350 kg připadalo na výsadkový modul Huygens. Jen pro představu: sonda zahrnuje 1 630 elektrických prvků, které spojuje 22 tisíc drátů o celkové délce 14 km! 

Cassini měla fungovat do poloviny roku 2008, ale její mise byla opakovaně prodloužena. K největším dosavadním přínosům sondy patří objev gejzírů tryskajících do výše stovek kilometrů na Saturnově měsíci Enceladus (na němž se kromě jiného podařilo pozorovat polární záři), stejně jako nález vody na dalších přirozených satelitech planety. Před příletem Cassini jsme znali devatenáct měsíců zmíněného plynného obra, dnes už je jich šedesát.

Sonda řízeně zanikne v hustých vrstvách Saturnu 15. září 2017: NASA tak chce předejít jejímu možnému dopadu na Titan či jiný měsíc, kde by mohly existovat příhodné podmínky pro život. Panuje totiž obava, že by je vysloužilé zařízení „biologicky znečistilo“.

Pokračování příště

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 4/2014

  • Zdroj fotografií: NASA, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907