500 milionů let staré stvoření je nejstarším příbuzným pavouků a štírů

14.09.2019 - Stanislav Mihulka

Nejstarší známý klepítkatec Mollisonia byl velký jako palec. Podle vědců šlo o nelítostného lovce ze dna kambrického moře

<p><em>Mollisonia plenovenatrix</em>, členovec z období kambria</p>

Mollisonia plenovenatrix, členovec z období kambria


Reklama

Dvojici paleontologů, kteří pracovali na světoznámé a velmi bohaté kanadské paleontologické lokalitě z období kambria Burgess Shale, se podařilo objevit novou velmi zajímavou fosilii. Dostala jméno Mollisonia plenovenatrix a podle odborníků jde vlastně o nejstaršího známého klepítkatce. Mollisonia žila na počátku prvohor, před více než 500 miliony let.

Objev mollisonie znamená, že celá skupina klepítkatců, která dnes zahrnuje více než 115 tisíc druhů, včetně pavouků, roztočů, štírů nebo ostrorepů, vznikla před více než 500 miliony lety. Až do tohoto objevu nebyl známý žádný klepítkatec z kambria. Pro paleontology bylo rozhodující, že u mollisonie našli chelicery, čili klepítka, druhý pár končetin typický právě pro klepítkatce.

TIP: Habelia byla malé mořské monstrum s děsivými kusadélky

Mollisonia působí dojmem nelítostného dravce. Její objevitelé věří, že mollisonia lovila v blízkosti mořského dna, kde používala své kráčivé končetiny. Navzdory svému stáří mollisonia určitě není nejstarším klepítkatcem, který kdy žil. Má na těle spoustu pokročilých znaků, takže klepítkatci jako skupina museli vzniknout ještě dříve v kambriu nebo možná i před počátkem prvohor.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Vypadal takhle nějak mladý Mars?

Vesmír

EHang 216F předvádí hašení požáru ve výškové budově.

Věda

Jak dosvědčuje i tento snímek, vylézt na nízké větve stromů není pro gepardy až takový problém.

Příroda

Bariéra se skládá z desíti ocelových bran – šesti zvedacích a čtyř padacích –, které protínají řeku v úseku, jenž měří 520 metrů na šířku.

Zajímavosti

Konstantin a Metoděj

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907