500 milionů let staré stvoření je nejstarším příbuzným pavouků a štírů

14.09.2019 - Stanislav Mihulka

Nejstarší známý klepítkatec Mollisonia byl velký jako palec. Podle vědců šlo o nelítostného lovce ze dna kambrického moře

<p><em>Mollisonia plenovenatrix</em>, členovec z období kambria</p>

Mollisonia plenovenatrix, členovec z období kambria


Reklama

Dvojici paleontologů, kteří pracovali na světoznámé a velmi bohaté kanadské paleontologické lokalitě z období kambria Burgess Shale, se podařilo objevit novou velmi zajímavou fosilii. Dostala jméno Mollisonia plenovenatrix a podle odborníků jde vlastně o nejstaršího známého klepítkatce. Mollisonia žila na počátku prvohor, před více než 500 miliony let.

Objev mollisonie znamená, že celá skupina klepítkatců, která dnes zahrnuje více než 115 tisíc druhů, včetně pavouků, roztočů, štírů nebo ostrorepů, vznikla před více než 500 miliony lety. Až do tohoto objevu nebyl známý žádný klepítkatec z kambria. Pro paleontology bylo rozhodující, že u mollisonie našli chelicery, čili klepítka, druhý pár končetin typický právě pro klepítkatce.

TIP: Habelia byla malé mořské monstrum s děsivými kusadélky

Mollisonia působí dojmem nelítostného dravce. Její objevitelé věří, že mollisonia lovila v blízkosti mořského dna, kde používala své kráčivé končetiny. Navzdory svému stáří mollisonia určitě není nejstarším klepítkatcem, který kdy žil. Má na těle spoustu pokročilých znaků, takže klepítkatci jako skupina museli vzniknout ještě dříve v kambriu nebo možná i před počátkem prvohor.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Již v době objevu byly obří sochy na terasách poničené, moderní rekonstrukce je ukazuje v původním stavu.

Zajímavosti

Srovnání záběrů hvězdy Betelgeuse pořízených v lednu 2019 (před poklesem jasnosti) a v prosinci 2019 (během poklesu jasnosti). Je zřejmé, že hvězda nejen zeslábla, ale že se změnil i její tvar.

Vesmír

Radarový systém experimentu SNOWIE slouží ke sledování a měření sněhových mraků

Věda

Kamélie, květina, která získala jméno po brněnském rodákovi

Historie

Vídeňští školáci s rukávovými páskami dobrovolníků při sběru kovových předmětů, 1915.

Válka

O charze žlutohrdlé je známo, že se nebojí lidí. Pokud ve volné přírodě narazí i na hlučnou a početnou skupinu, dává si na útěk dost času a zvědavě příchozí pozoruje. Zřejmě proto se o ní rozšířilo přesvědčení, že se dá snadno ochočit.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907