500 milionů let staré stvoření je nejstarším příbuzným pavouků a štírů

14.09.2019 - Stanislav Mihulka

Nejstarší známý klepítkatec Mollisonia byl velký jako palec. Podle vědců šlo o nelítostného lovce ze dna kambrického moře

<p><em>Mollisonia plenovenatrix</em>, členovec z období kambria</p>

Mollisonia plenovenatrix, členovec z období kambria


Reklama

Dvojici paleontologů, kteří pracovali na světoznámé a velmi bohaté kanadské paleontologické lokalitě z období kambria Burgess Shale, se podařilo objevit novou velmi zajímavou fosilii. Dostala jméno Mollisonia plenovenatrix a podle odborníků jde vlastně o nejstaršího známého klepítkatce. Mollisonia žila na počátku prvohor, před více než 500 miliony let.

Objev mollisonie znamená, že celá skupina klepítkatců, která dnes zahrnuje více než 115 tisíc druhů, včetně pavouků, roztočů, štírů nebo ostrorepů, vznikla před více než 500 miliony lety. Až do tohoto objevu nebyl známý žádný klepítkatec z kambria. Pro paleontology bylo rozhodující, že u mollisonie našli chelicery, čili klepítka, druhý pár končetin typický právě pro klepítkatce.

TIP: Habelia byla malé mořské monstrum s děsivými kusadélky

Mollisonia působí dojmem nelítostného dravce. Její objevitelé věří, že mollisonia lovila v blízkosti mořského dna, kde používala své kráčivé končetiny. Navzdory svému stáří mollisonia určitě není nejstarším klepítkatcem, který kdy žil. Má na těle spoustu pokročilých znaků, takže klepítkatci jako skupina museli vzniknout ještě dříve v kambriu nebo možná i před počátkem prvohor.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sameček dudka spěchá nakrmit mláďata, která jsou i po opuštění hnízda nějakou dobu dokrmována.

Příroda

Křižáci v Sidónu zbudovali Mořský hrad a ve 13. století také Hrad svatého Ludvíka. Během křížových výprav bylo město několikrát dobyto a vydrancováno. Ve výřezu nalezené ostaky z masového hrobu.

Věda
Historie
Zajímavosti

Rak signální se nechává bez problému obdivovat zblízka.

Příroda

José Luis Pereira a jeho úlovek ze 13. září.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907