Americká města se propadají: Nová studie odhaluje skrytou hrozbu
Nový výzkum ukazuje, že všech 28 největších amerických měst se pomalu propadá do země. Ve městech jako je Houston, Fort Worth nebo třeba Dallas kvůli tomu roste hrozba záplav i poškození budov.
Nová vědecká studie odhalila znepokojivý trend: všech 28 nejlidnatějších měst Spojených států se pomalu, ale jistě propadá do země. Ačkoliv to může znít jako námět katastrofického filmu, jde o reálný fyzický proces známý jako subsidence – tedy pokles zemského povrchu. Tato změna, i když často nepostřehnutelná lidským okem, může mít vážné dopady.
Propadající se metropole
Příkladem extrémní urbanistické zranitelnosti je hlavně New Orleans. Nová studie publikovaná v prestižním časopise Nature Cities ale ukazuje, že s propadem se nepotýkají jen pobřežní města. Týká se to i vnitrozemských měst jako Denver či Dallas.
K odhalení těchto změn využili vědci technologii zvanou InSAR (interferometrický radar se syntetickou aperturou). Ta pracuje tak, že satelit vysílá rádiové vlny směrem k Zemi a měří dobu, za kterou se odrazí zpět. Díky tomu lze zjistit, zda se povrch zvedá, nebo klesá – a to s přesností na milimetry.
Vědci analyzovali území všech 28 amerických měst s populací nad 600 000 obyvatel. Výsledek? Ve všech městech dochází k poklesu minimálně 20 % plochy, a v 25 z nich dokonce přes 65 %. Nejpostiženější jsou Houston, Fort Worth a Dallas, kde některé oblasti klesají o více než 10 milimetrů ročně.
I milimetry mohou znamenat problémy
Možná si říkáte: „Pár milimetrů ročně? To přece není nic hrozného.“ Jenže když se tento trend kumuluje deset let nebo více, může se jednat o pokles i několika centimetrů. Navíc rozdílné tempo poklesu v různých částech města může vést k naklánění budov, popraskání základů nebo poškození inženýrských sítí. Typickým příkladem je letiště LaGuardia v New Yorku, které klesá mnohem rychleji než okolní oblasti.
Geofyzik Matt Pritchard z Cornellovy univerzity (který se na studii nepodílel) upozorňuje: „Často se budovy hroutí kvůli právě těmto nerovnoměrným deformacím.“ Pritchard připomíná zřícení obytné budovy v Surfside na Floridě v roce 2021, kde mohla hrát roli právě podobná nestabilita terénu.
Tisíce budov v ohrožení? Možná…
Z 5,6 milionu budov v analyzovaných městech se asi 29 000 nachází v oblastech považovaných za rizikové. Neznamená to automaticky, že spadnou – záleží na typu půdy, konstrukci nebo stáří budovy. Ale právě tyto budovy by měly být pod drobnohledem – než bude pozdě.
S klesajícím terénem přichází ještě jeden problém: voda nemá kam odtékat. Města se propadají nerovnoměrně, čímž vznikají jakési „nádrže“, ve kterých se dešťová voda či přívalové srážky hromadí. Výsledkem jsou zvýšená rizika záplav i v oblastech, kde to dříve nehrozilo.
Kdo za to může?
Hlavní příčinou poklesu je podle vědců čerpání podzemních vod, které slouží nejen obyvatelstvu, ale i průmyslu a zemědělství. Studie odhaduje, že až 80 % poklesu je přímo spojeno s odčerpáváním vody z podzemních zásob. V místech jako Texas je situace ještě vážnější, protože tamní sucha způsobují rychlejší vyčerpání podzemních vod – a tím i rychlejší propad.
Vědci se shodují, že je třeba vzít problém na vědomí a situaci sledovat v reálném čase a mapovat zranitelná místa dříve, než dojde k nenávratnému poškození. „Tento výzkum ukazuje, že subsidence není jen problém několika známých měst,“ upozorňuje Pritchard. „Je to celonárodní výzva, která si žádá systémové řešení – a to co nejdřív.“
Neviditelný propad
Subsidence (česky pokles povrchu) je geologický proces, při kterém dochází k pomalému a často nepozorovanému propadání zemského povrchu. Může mít přírodní příčiny – například pozvolné sesedání půdy nebo změny v podloží po ústupu ledovců – ale velmi často za ním stojí lidská činnost. Nejčastějším viníkem je nadměrné čerpání podzemní vody, které způsobuje, že půda ztrácí svou oporu a sesedá. Výsledkem mohou být nepatrné změny v řádu milimetrů ročně, které však dlouhodobě vedou k vážným problémům: poškození budov, praskání silnic, naklánění inženýrských sítí nebo zvýšené riziko záplav.
