Americký satelit Aqua vystopoval gigantická klubka mraků nad Austrálií

10.02.2020 - Stanislav Mihulka

Satelity a astronauté pozorují mraky, jaké ze zemského povrchu nejspíš nikdy neuvidíte

<p>Snímek oblaků u Austrálie pořízeným satelitem Aqua.</p>

Snímek oblaků u Austrálie pořízeným satelitem Aqua.


Reklama

Mraky plující po obloze občas nabízejí dechberoucí podívanou. Možná vás ale překvapí, že pohled na mraky z druhé strany – okem satelitů z oběžné dráhy případně posádky Mezinárodní vesmírné stanice, nabízí neméně zajímavou a hlavně v mnohém odlišnou podívanou...

Nedávno to potvrdil americký satelit Aqua, který na snímku z letošního 29. ledna zachytil nad oceánem u Austrálie několik pozoruhodných oblaků, které připomínají tvarem gigantické klubko. Jde o aktinomorfní či radiální mraky (anglicky „actinomorf clouds“) a ze zemského povrchu je neuvidíte. Ne snad proto, že by byly příliš vysoko, nýbrž kvůli tomu, že jsou obrovské a schází nám potřebný odstup. Jedno takové klubko může mít průměr kolem 300 kilometrů.

TIP: Atlas mraků: Fascinující pohledy na nebe

Tyto mraky se ve skutečnosti tvoří relativně nízko v atmosféře, ve výšce kolem 2 kilometrů. V této výšce obvykle vznikají stratokumuly. Poprvé je pozoroval americký satelit Television Infrared Observation Satellite V v roce 1962. Jejich původ není úplně jasný. Odborníci jejich vznik připisují působení lidmi vytvářených aerosolů, ale například tyto zmíněné mraky na snímku satelitu Aqua vznikly nad oceánem, kde se již aerosoly tvořené lidmi prakticky neprojevují.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Live Science

  • Zdroj fotografií: NASA Earth Observatory image by Joshua Stevens



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907