Archeologové objevili ve Skotsku pozůstatky římské pevnůstky ze 2. století, která střežila Antoninův val

Poté, co Římané vybudovali na severu Anglie slavný Hadriánův val, pustili se do vojenských operací dále na sever. Bojovné keltské kmeny na území dnešního Skotska jim kladly značný odpor a Římané se proto v roce 142 rozhodli o 100 kilometrů dál na sever postavit podstatně skromnější Antoninův val.

Brzy se ale ukázalo, že šlo o přehnaně ambiciózní projekt, poháněný více touhou císaře Antonina Pia zapsat se do historie než ekonomickým přínosem skotského území, jehož dobývání bylo nesmírně nákladné. Brzy po smrti císaře v roce 161 našeho letopočtu římské jednotky Antoninův val opustily a stáhly se zpět na jih za Hadriánův val.

Pevnůstka na Antoninově valu

Přibližně 63 kilometrů dlouhý Antoninův val byl ve srovnání se svým jižním protějškem podstatně méně opevněný. Byl to vlastně hliněný násep postavený na kamenných základech s hlubokým příkopem na severní straně. Val lemovaly velké pevnosti i pevnůstky, vojenské tábory a také vojenská cesta, která umožňovala rychlé pohyby římských jednotek zásob.

Archeologové nedávno odkryli doposud neznámou pevnůstku, která byla součástí Antoninova valu. Nacházela se na jižní straně valu, v dnešním městě Bearsden, pár kilometrů severozápadně od centra Glasgow. Římané zde postavili pevnůstku, kterou obklopoval obranný val s příkopem, na vyvýšeném místě, odkud měly hlídky dobrý přehled o okolí, především směrem na sever.

Nově objevená pevnůstka měla také výhled na nedalekou římskou pevnost, která byla součástí hlavního opevnění Antoninova valu. Pevnůstka, která mohla mít posádku asi 20 až 50 vojáků, zřejmě podporovala obranu zmíněné pevnosti, například varováními před blížícím se nepřítelem.