Analýza DNA prozradila, jak fungovalo manželství v Mykénách doby bronzové

Řecko Více informací

V minulých tisíciletích žili lidé, kteří byli úplně stejní jako my. Přesto se jejich zvyklosti v některých aspektech lišily. Pro odborníky je obtížné se o těchto věcech dozvědět, protože v archeologických nálezech nebývají příliš patrné. V současné době se ale mohou opřít o moderní metody, jako jsou například analýzy DNA z kosterních pozůstatků tehdejších lidí.

Eirini Skourtaniotiová z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku s početným týmem kolegů analyzovali genomy z kosterních pozůstatků celkem 102 lidí, kteří žili v časovém úseku mezi neolitem a dobou železnou, na území Kréty, pevninského Řecka a ostrovů v Egejském moři.

Sňatky mezi bratranci a sestřenicemi

Součástí studie, zveřejněné časopisem Nature Ecology and Evolution, byla i rekonstrukce příbuzenských vztahů v rámci tří generací jedné rodiny, v tomto případě ze slavných Mykén, centra mykénské kultury doby bronzové, která dominovala v celém jižním Řecku zhruba v letech 1600 až 1000 před naším letopočtem. Jde o první geneticky rekonstruovanou rodinu z oblasti Středozemního moře.

Schéma příbuzenských vztahů, odhalené z DNA dávných obyvatel Řecka. (zdroj: Max Planck Institute, Eva Skourtanioti, CC BY 4.0)

Z genetických analýz vyplynulo překvapující zjištění, že lidé mykénské kultury, nejen v Mykénách, ale i na Krétě a na menších ostrovech v řadě případů vstupovali do manželství se svými bratranci či sestřenicemi, z prvního nebo z druhého „kolene“. Pro odborníky jde o překvapení, neboť předchozí archeologické nálezy nic takového nenaznačovaly.

„Máme k dispozici více než tisícovku genomů dávných lidí, které byly publikovány z různých oblastí světa,“ uvádí Skourtaniotiová. „Vypadá to ale, že takto striktní systém manželství mezi blízkými příbuznými neexistoval v té době nikde jinde na světě. Pro nás to bylo naprosté překvapení a přináší to řadu zajímavých otázek.“

TIP: Čtyři tisíce let stará keramická tabulka odhalila pradávnou manželskou smlouvu

Výzkum antropoložky Skourtaniotiové ukázal, že více než polovina obyvatel starověké Kréty uzavírala manželství s blízkými příbuznými. Na pevnině to byla jen zhruba třetina vesničanů. Autoři studie příbuzenské svazky připisují ekonomickým motivům. „Možná šlo o způsob, jak zabránit tomu, aby se děděná zemědělská půda rozdělovala. V každém případě svazky mezi příbuznými zaručovaly určitou kontinuitu rodiny na jednom místě,“ nabízí vysvětlení spoluautor stidie profesor Philipp Stockhammer.