První z pterosaurů: Fosilie z Arizony odhaluje drobného letce z úsvitu druhohor
Paleontologové objevili v severovýchodní Arizoně fosilie rozmanitých obratlovců z ekosystému starého 209 milionů let. Byl mezi nimi i drobný pterosaur – nejstarší v této části světa.
V arizonském Národním parku Petrified Forest byl objeven fascinující fosilní nález: nejstarší známý pterosaurus z území Severní Ameriky. Vědci jej pojmenovali Eotephradactylus mcintireae, což volně přeloženo znamená „bohyně úsvitu s křídly z popela“.
Nejenže pochází z doby dávno před slavnějšími „pterodaktyly“, ale byl také překvapivě malý – velikostí odpovídal zhruba rackovi a podle vědců by mohl bez problémů sedět na rameni člověka.
Stvoření z úsvitu éry pterosaurů
Jméno Eotephradactylus v sobě nese význam hned na několika úrovních. Předpona „Eo-“ odkazuje na „úsvit“ – protože jde o jednoho z nejranějších zástupců létajících plazů. Střední část jména, „tephra“, je odborný geologický termín pro sopečný popel, a připomíná, že fosilie byla nalezena v sedimentu s vysokým obsahem právě sopečného popela. Konečně „-dactylus“ je tradiční přípona pro pterosaury, odkazující na jejich charakteristická křídla napnutá mezi prodlouženými prsty. Pojmenování tak odkazuje na materiální podmínky uchování nalezené fosilie.
Druhové jméno mcintireae je poctou dobrovolnici Suzanne McIntireové, která v roce 2013 během laboratorního zpracování sedimentu objevila drobnou kost patřící tomuto tvorovi.
Okno do dávného světa
Eotephradactylus žil před asi 209 miliony let, na konci triasu, v době, kdy se po souši začali prosazovat dinosauři a planeta byla spojena v jediný superkontinent Pangea. Fosilie byla součástí bohatého naleziště s více než 1 000 zkamenělinami, které kromě pterosaura obsahovalo také obří obojživelníky, sladkovodní žraloky, obrněné tvory podobné krokodýlům a jednu z nejstarších známých želv.
Podle výzkumníků šlo o jedinečný ekosystém složený z vývojově pokročilých i primitivních forem života, těsně před velkým vymíráním na konci triasu. Tehdejší krajina v oblasti dnešní Arizony byla polosuchá, protkána menšími říčními toky, které mohly během náhlých záplav smést zvířata a pohřbít je pod vrstvami bahna a popela.
Výjimečný nález díky výjimečným podmínkám
Ačkoli první pozůstatky byly nalezeny již v roce 2011, teprve laboratorní analýza velkých bloků sedimentu umožnila objevit jemné a křehké fosilie. Nalezená čelist pterosaura byla natolik drobná, že paleontolog Ben Kligman zpočátku pochyboval, zda vůbec patří létajícímu plazu. Teprve při detailním zkoumání se potvrdilo, že stavba čelisti a zubů jednoznačně odpovídá pterosaurům. Nejvíce ho ale ohromilo, že tak jemná kost přežila pohyb říčních štěrků, což svědčí o výjimečných fosilizačních podmínkách tohoto místa.
Význam objevu přesahuje samotného pterosaura. Nález dokládá dosud neznámý typ společenství, kde spolu existovali první pterosauři, želvy, příbuzní ještěrů a žab, společně se starobylými obojživelníky. Taková skladba se podle vědců vyskytovala běžně až po triasu, v období jury a křídy – ale nikdy předtím.
Objev Eotephradactyla tak představuje klíčový dílek v mozaice vývoje života na Zemi. Ukazuje, jak se v době před masovým vymíráním začínaly formovat nové ekologické struktury, které později dominovaly světu druhohor.
