Antilopa pod císařskou ochranou: Důstojná nyala horská

11.11.2020 - Roman Filipský

Když chtěl známý britský cestovatel Wilfred Thesiger ve 30. letech minulého století ulovit v Etiopii samce nyaly horské, musel požádat o povolení samotného císaře Haile Selassieho. Už v té době byla tato antilopa považována za výjimečné zvíře a ani dnes tomu není jinak

<p>Odpočívající samec nyaly.</p>

Odpočívající samec nyaly.


Reklama

Od dob císařství se v Etiopii mnohé změnilo, ale postoj vládnoucí vrstvy k vzácným kopytníkům je naštěstí stále stejně ochranitelský. Také dnes je lov nyal přísně regulován a i díky tomu je početnost jejich současné populace odhadována na zhruba 4 000 jedinců. Přesné určení počtu je však vzhledem k členitosti terénu dost problematické. 

Kopytníci z horských svahů

Nejlepším místem pro pozorování a fotografování nyal horských (Tragelaphus buxtoni) je malá rezervace u městečka Dinsho na okraji národního parku Bale Mountains. Zde jich v oplocené části rezervace, hustě zalesněné stromy Hagenia a Juniperus, žije několik desítek. Většinou je možné přiblížit se k nim na 10–20 metrů; teprve když přijdete blíž, začnou nyaly pomalu odcházet. 

Když se blížíte do Dinsha směrem od Addis Abeby, je možné zvířata často zahlédnout na okraji lesa před městem, kde se pasou na přilehlých loučkách. Tady jsou však daleko opatrnější a jejich útěková vzdálenost je větší. Gedemsy, jak se nyalám také říká, obecně využívají množství horských habitatů převážně ve výškách od 1 800 do 3 500 metrů, ale byly pozorovány i v polohách pod 1 600 metrů nebo naopak ve výškách překračujících 4 300 metrů. Zvířata také využívají sezónních migračních koridorů a přesouvají se do nižších nebo vyšších poloh, které jim umožňují dostatečnou termoregulaci a poskytují bohatší potravní příležitosti. 

Nečekané příbuzenstvo 

Zvířata se vyznačují výrazným pohlavním dimorfismem, který se projevuje nejen odlišnou průměrnou velikostí a váhou, ale hlavně absencí rohů u samic. U samců se rohy objevují v šestém měsíci, ale první, typicky široce otevřené spirály nejsou patrné dříve než ve čtvrtém roce života. Současně s přibývajícím věkem tmavne samcům jejich šedo-hnědá srst. Naproti tomu samice si ponechávají zbarvení světlejší s mírným tmavnutím do šeda. Intenzita a rozmístění pruhů a skvrn je unikátní pro každé konkrétní zvíře, ale pruhy a bílé značení jsou méně výrazné než například u sitatung (Tragelaphus spekei) nebo bongů (Tragelaphus eurycerus)

Nyala horská je zřejmě nejčastěji citované jméno tohoto druhu, jehož nejbližším příbuzným překvapivě není nyala nížinná (Tragelaphus angasii). Současný výzkum a rozbory mitochondriální DNA řadí nyalu horskou daleko spíš do příbuzenstva sitatung, bonga a některých druhů lesoňů. Od nyaly nížinné a příbuzných druhů ji dělí více než šest milionů let odděleného vývoje. Název gedemsa by tak vlastně lépe odpovídal taxonomickému postavení těchto kopytníků.

Cesty za potravou

Příslušníci tohoto druhu mohou být aktivní v kteroukoli denní dobu, ale nejaktivnější bývají mezi pozdním odpolednem a brzkým ránem. To se však může sezónně měnit v závislosti na teplotě a dostupnosti potravy v dané oblasti výskytu. Typicky, jako u všech přežvýkavců, je jejich aktivita pravidelným střídáním okamžiků, kdy vyhledávají potravu a chvílemi odpočinku, při němž rozmělňují a tráví již pozřenou píci. 

Potrava, kterou gedemsy vyhledávají, je široce variabilní a závislá na ročním období a výšce horského pásma, které zvířata obývají. Ve vyšších alpinských polohách nyaly typicky preferují listy lobélií, kdežto v nižších zalesněných pásmech spásají množství různých druhů lesních trav, kapradin a lišejníků. Často také migrují na místa tradičně vypalovaná místními obyvateli před příchodem dešťů, kde najdou čerstvé výhonky travin. 

Poklidná doba námluv

Doba páření není u všech populací jednotná, ale v oblasti Bale obecně spadá mezi prosinec a leden. V tu dobu sledují dominantní samci k páření přichystané samice a s nataženým krkem čichají k jejich ocasu, aby otestovali připravenost k páření. Toto chování je často doprovázeno typickým ohrnováním horního rtu a někdy jsou samci tak zaujati samicí, že si nevšímají ničeho kolem sebe. Tehdy se k nim lze přiblížit jen na pár metrů. 

Jejich agresivita v době páření je minimální a dokonce si ani nevytvářejí a nebrání samičí „harémy“. K občasným konfrontacím sice dochází, ale většina z těch, které jsem měl možnost pozorovat, se odehrávala spíše v rovině pózování a zastrašování. K přímému střetu dvou samců docházelo zřídka. Samotné páření je velice krátké a samec ihned po něm odchází hledat jinou receptivní samici. 

Ohroženy většími šelmami

V období mimo rozmnožování se zvířata sdružují do skupin, které čítají 2 až 13 jedinců. Samice často vytvářejí samostatné skupiny s vedoucí vůdčí samicí, dospělými a dospívajícími samicemi a mláďaty. U poloviny těchto skupin je přítomen i dospělý samec, ale většina samců v této době vytváří oddělená společenství. Příležitostně lze pozorovat i velké skupiny, které se dočasně tvoří v oblastech se zvýšenými potravními příležitostmi.

TIP: Unikátní africká fauna: Syrová krása Etiopie

V současnosti se zdá, že populace gedemsy v Etiopii je víceméně stabilizovaná a jedinými regulačními faktory jsou občasná destrukce původních biotopů místními farmáři a přirozená predace ze strany větších šelem, jako je levhart (Panthera pardus), hyena (Crotus crotus) nebo lev (Panthera leo) a příležitostně i vlček etiopský (Canis simensis).

Nyala horská (Tragelaphus buxtoni) 
  • Řád: Sudokopytníci (Cetartiodactyla)
  • Čeleď: Turovití (Bovidae)
  • Velikost: samci 190–200 cm od čenichu po oháňku, výška 120–135 cm, hmotnost 180–320 kg; samice jsou vysoké 90–110 cm a váží od 150 do 200 kg 
  • Poddruhy a distribuce: Monotypický druh, v současnosti žije pět izolovaných populací v oblasti pohoří Bale a Arsi v jižní a střední Etiopii, na jih a jihovýchod od etiopského Riftu.
  • Pohlavní dimorfismus: Krom velikosti, váhy, krátké krční a hřbetní hřívy jsou hlavním znakem dospělých samců také mohutné šroubovité rohy. Samicím jakékoli rohy chybí.
  • Březost: Po 8–9 měsících březosti se rodí jediné tele. 
  • Mláďata: Mládě s matkou zůstává po dobu až dvou let. Teprve tehdy ze stáda odcházejí nejprve samci a poté i samice. 
  • Dospělí jedinci: Zvířata dospívají mezi 2. a 3. rokem života. Samci se ovšem většinou začínají pářit až po dosažení 5 až 8 let. Teprve tehdy jsou lépe schopni konkurovat dominantním samcům.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Topografické zobrazení Měsíce na základě snímku sondy Lunar Reconnaissance Orbiter

Vesmír

 Dohodová propaganda dokázala německé zločiny v Belgii propagandisticky využít.

Válka

Pro Evropany byly dřevěné inuitské mapy jen primitivním suvenýrem – ony však velice účinně kopírují topografii pobřeží.

Historie

Pavel Palacký začal hrad rekonstruovat před dvaceti lety. Dnes se tam může ubytovat až 28 hostů.

Zajímavosti

Hyperbarická kyslíková terapie dokáže zvrátit stárnutí buněk.

Věda

Americké stroje F-15 Eagle sehrály vysoce důležitou roli v operaci Pouštní bouře.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907