Archaické podezřeně: Kapradiny z pravěku

17.10.2018 - Pavel Sekerka botanik

Podezřeně jsou archaické kapradiny s mnoha primitivními znaky. Jejich spory jsou zelené a využívají fotosyntézu. Rovněž je pro ně charakteristické, že jsou krátkověké, což znamená, že není možné uchovávat je dlouho na rozdíl od spor většiny kapradin

Spory podezření potřebují ihned dopadnout na vhodný substrát. Prokly vytrvávají na stanovišti dlouho. Můžou se rozrůstat do velké plochy a dát tak vzniknout celé kolonii rostlin. Jedná se o zajímavé a atraktivní rostliny a proto se občas pěstují jako okrasné trvalky v parcích a zahradách.

Byla popsána desítka druhů podezření – tropické druhy jsou stálezelené, druhy mírného pásma na zimu zatahují. Do mírného pásma zasahují i tři druhy, které si představíme v našem atlase.

<h3>Podezřeň královská (Osmunda regalis)</h3><p>Pomalu rostoucí, ale dlouho žijící kapradina. V anglických botanických zahradách jsou rostliny tohoto druhu staré více než 100 let. Staré rostliny vytvářejí trsy, které mají i několik metrů v průměru. Na jaře z oddenku vyrůstá několik dvojnásobně zpeřených listů s dlouhým řapíkem, které celkově měří až 1,5 metru. Velikost i tvar listů závisí na stáří rostliny.</p><p><strong>U nás v přírodě neroste, pouze v 19. století byla jedenkrát nalezena při německé hranici v severních Čechách (Horní Světlá v Lužických horách). Rostlina byla pro svůj zvláštní vzhled považována za magickou.</strong> Části listu nesoucí sporangia byla starými Slovany připisována moc porazit démony, splnit přání, odemknout tajemství a rozumět řeči stromů.</p><p><strong>Výška: </strong>až 1,5 m, severoamerické rostliny jsou menší – kolem jednoho metru.<br /><strong>Rozšíření:</strong> roste v Evropě, ve Středomoří, v Turecku, na Kavkaze, v Himálaji, Japonsku, jižní Africe, v Indii (var. panigrahiana), na východě S. Ameriky (var. spectabilis) a tropické jižní Americe (var. brasiliensis); zplanělá je v Austrálii a na Novém Zélandu.<br /><strong>Ekologie: </strong>vyhledává vlhká bažinatá místa ve vlhkých lesích, olšinách a rašeliništích.</p>

Podezřeň královská (Osmunda regalis)

Pomalu rostoucí, ale dlouho žijící kapradina. V anglických botanických zahradách jsou rostliny tohoto druhu staré více než 100 let. Staré rostliny vytvářejí trsy, které mají i několik metrů v průměru. Na jaře z oddenku vyrůstá několik dvojnásobně zpeřených listů s dlouhým řapíkem, které celkově měří až 1,5 metru. Velikost i tvar listů závisí na stáří rostliny.

U nás v přírodě neroste, pouze v 19. století byla jedenkrát nalezena při německé hranici v severních Čechách (Horní Světlá v Lužických horách). Rostlina byla pro svůj zvláštní vzhled považována za magickou. Části listu nesoucí sporangia byla starými Slovany připisována moc porazit démony, splnit přání, odemknout tajemství a rozumět řeči stromů.

Výška: až 1,5 m, severoamerické rostliny jsou menší – kolem jednoho metru.
Rozšíření: roste v Evropě, ve Středomoří, v Turecku, na Kavkaze, v Himálaji, Japonsku, jižní Africe, v Indii (var. panigrahiana), na východě S. Ameriky (var. spectabilis) a tropické jižní Americe (var. brasiliensis); zplanělá je v Austrálii a na Novém Zélandu.
Ekologie: vyhledává vlhká bažinatá místa ve vlhkých lesích, olšinách a rašeliništích.

<h3>Podezřeň skořicová (Osmunda cinnamomea L.)</h3><p>Vzhledem připomíná kapradě či papratky. Listy vzpřímeně vyrůstají v řídké nálevkovité růžici. Na okrajích růžice jsou listy asimilační, ve středu listy plodné. Asimilační listy jsou jednou zpeřené, lístky s úkrojky hluboce laločnatými, na vrcholu špičatými. <strong>Plodné listy jsou jednou až dvakrát zpeřené, užší a delší. Mají redukovanou čepel, kolem které jsou výtrusnice.</strong> Nejprve jsou olivově zelené, v době zrání se barví výrazně skořicově.</p><p><strong>Výška: </strong>až 1,5 metru.<br /><strong>Rozšíření: </strong>východ S. Ameriky od New Foulandu po Floridu, na jihu Jižní Ameriky a ve vysokých pohořích Střední a tropické jižní Ameriky; v Asii se vyskytuje od jižní Sibiře po Thajsko a Vietnam; asijské rostliny jsou někdy řazeny do samostatného taxonu.<br /><strong>Ekologie: </strong>bažinatá stanoviště.</p>

Podezřeň skořicová (Osmunda cinnamomea L.)

Vzhledem připomíná kapradě či papratky. Listy vzpřímeně vyrůstají v řídké nálevkovité růžici. Na okrajích růžice jsou listy asimilační, ve středu listy plodné. Asimilační listy jsou jednou zpeřené, lístky s úkrojky hluboce laločnatými, na vrcholu špičatými. Plodné listy jsou jednou až dvakrát zpeřené, užší a delší. Mají redukovanou čepel, kolem které jsou výtrusnice. Nejprve jsou olivově zelené, v době zrání se barví výrazně skořicově.

Výška: až 1,5 metru.
Rozšíření: východ S. Ameriky od New Foulandu po Floridu, na jihu Jižní Ameriky a ve vysokých pohořích Střední a tropické jižní Ameriky; v Asii se vyskytuje od jižní Sibiře po Thajsko a Vietnam; asijské rostliny jsou někdy řazeny do samostatného taxonu.
Ekologie: bažinatá stanoviště.

<h3>Osmunda claytoniana L.</h3><p>Podobá se podezřeni skořicové, ale plodné listy mají také část asimilační, část nesoucí výtrusnice je pouze ve středu listu. Listová čepel v místě, kde jsou výtrusnice, je redukovaná. Výtrusnice mají tmavou, skoro černou barvu. <strong>Indiáni ji používali jako léčivou rostlinu proti krevním a pohlavním chorobám. </strong></p><p><strong>Výška: </strong>1 metr<br /><strong>Rozšíření: </strong>na východě S. Ameriky, na jih zasahuje pouze na jižní hranice S. Karolíny; vyskytuje se také ve východní Asii.<br /><strong>Ekologie: </strong>roste ve vlhkých lesích (na jihu areálu), řidčeji v otevřených bažinách (na severu).</p>

Osmunda claytoniana L.

Podobá se podezřeni skořicové, ale plodné listy mají také část asimilační, část nesoucí výtrusnice je pouze ve středu listu. Listová čepel v místě, kde jsou výtrusnice, je redukovaná. Výtrusnice mají tmavou, skoro černou barvu. Indiáni ji používali jako léčivou rostlinu proti krevním a pohlavním chorobám. 

Výška: 1 metr
Rozšíření: na východě S. Ameriky, na jih zasahuje pouze na jižní hranice S. Karolíny; vyskytuje se také ve východní Asii.
Ekologie: roste ve vlhkých lesích (na jihu areálu), řidčeji v otevřených bažinách (na severu).

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přes porážku u Bzury dokázala část polské armády ustoupit za Vislu a směřovala na jihovýchod země. Do průběhu bojů ale osudově zasáhla sovětská invaze do Polska ze 17. září 1939.

Zajímavosti

Oblíbené i obávané buráky

Věda

Devět metrů dlouhý bazén pojme až deset plavců.

Revue

Rentgenový záblesk supermasivní černé díry galaxie GSN 069

Vesmír

 Torpédovka 79T táhne vrak vzducholodě do přístavu v zálivu Veruda

 

Válka

Císař Karel VI. jako český král v korunovačním rouchu.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907