Archeologové objevili u švédského pobřeží lodní dělo ze 14. století

Archeologové objevili u švédského pobřeží jedno z nejstarších lodních děl nalezených v Evropě. Materiál k jeho výrobě zřejmě pocházel z území dnešního Česka a Slovenska

16.09.2023 - Stanislav Mihulka



U přístavního městečka Marstrand, které se nachází na stejnojmenném ostrově na jihu Švédska, se nedávno potápěl rekreační potápěč. V hloubce asi 20 metrů narazil na objekt, z něhož se vyklubalo malé, ústím nabíjené dělo, vyrobené ze slitiny mědi. Unikátní nález prozkoumal mezinárodní tým, který vedl mořský archeolog Staffan von Arbin ze švédské Univerzity v Göteborgu.

Jak badatelé popisují ve studii, kterou nedávno publikoval odborný časopis Mariner's Mirror, podle všeho jde o původně funkční lodní dělo ze 14. století, které pochází ze zatím neznámého vraku. Pro archeology bylo důkazem nalezení částí původní nálože uvnitř děla. Velmi pravděpodobně tedy nešlo o náklad, který by loď převážela, nýbrž o funkční zbraň. Dělo bylo nabité a připravené k palbě, když se loď potopila.

Jedno z nejstarších děl Evropy

Díky zachovaných zbytkům nálože v dělu jsme mohli určit jeho stáří pomocí radiokarbonového datování,vysvětluje von Arbin. „Ukázalo se, že dělo pochází ze 14. století, což z něj dělá jedno z nejstarších lodních děl nalezených na evropském kontinentu vůbec.“ Tento typ děl se na lodích používal zejména v 15. a 16. století, nález z Marstrandu ale ukazuje, že podobný typ zbraně lidé znali již mnohem dříve.

Badatelé vzácný nález zdokumentovali pomocí 3D skenování a provedli chemickou analýzu kovu, z něhož je středověká zraň vyrobená. Ukázalo se, že k výrobě byla použita slitina mědi, která obsahuje zhruba 14 procent olova a malý podíl cínu. Podle vědců je taková slitina pro výrobu děla značně nevhodná a při delším a intenzivním využití by pravděpodobně prasklo.

Podle Staffana von Arbina to ukazuje, že lidé, kteří dělo vyráběli, neměli potřebné znalosti o vlastnostech slitin. „Vše nasvědčuje tomu, že ještě zcela nezvládali umění výroby děl, a jejich produkce byla z valné míry založena na pokusech a omylech,“ spekuluje švédský archeolog.

TIP: Průzkum potopeného vraku královské lodi Gribshunden odhalil cenný náklad koření

Složení materiálu ukázalo i další zajímavost – měď použitá k výrobě děla podle vědců pocházela patrně z území dnešního Slovenska a olovo z některé z česko-polských příhraničních oblastí.


Další články v sekci