Astronomové detekovali vodní páru v atmosféře Jupiterova Ganymedu

03.08.2021 - Stanislav Mihulka

Analýzy snímků měsíce Ganymedu z Hubbleova vesmírného dalekohledu naznačují přítomnost vodní páry v jeho řídké atmosféře

<p>Ganymed na snímku sondy Juno</p>

Ganymed na snímku sondy Juno


Reklama

Jupiterův Ganymed je největším měsícem Sluneční soustavy. Podle našich dosavadních poznatků je pokrytý ledovou krustou, pod kterou se zřejmě v hloubce 161 kilometrů nachází kapalný oceán. A kde je kapalná voda, tam by také mohl být život. Ganymed tím pádem náleží k vesmírným tělesům, která velmi přitahují naši zvědavost.

Americká NASA v těchto dnech oznámila, že vědci rozšířili poznatky, které o tomto měsíci máme. Poprvé na Ganymedu detekovali vodní páru. Lorenz Roth ze švédského institutu KTH Royal Institute of Technology ve Stockholmu a jeho kolegové k tomu využili archivní i nové snímky Ganymedu, pořízené Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Vědci se přitom až doposud domnívali, že tyto snímky potvrzují přítomnost atomárního kyslíku, což ale Rothův tým vyvrací.

Pára na Ganymedu

Z dřívějších výzkumů vyplývá, že na Ganymedu je více vody, než v pozemských oceánech. Teploty jsou tam ale tak nízké, že je tato voda nejspíše spolehlivě promrzlá do velkých hloubek. Proto voda, detekovaná ve velmi řídké atmosféře tohoto měsíce, podle vědců pravděpodobně nepochází z kapalného oceánu Ganymedu. 

TIP: Na Jupiterově měsíci Ganymedu se zřejmě nachází největší impaktní kráter Sluneční soustavy

Led na povrchu Ganymedu za normálních okolností netaje. Rothův tým je nicméně přesvědčen, že příliv elektricky nabitých částic z kosmického prostoru a polední záře vzdáleného Slunce postačují k tomu, aby z povrchu ledu na Ganymedu sublimoval kyslík, nebo vodní pára.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Protoplanetární disk u mladé hvězdy FU Orionis. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, BetancourtCC BY 4.0)

Věda

Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907