Co se stane, když se srazí dvě supermasivní černé díry? Odpověď by mohlo přinést pozorování dvojice černých děr nacházejících se na kolizním kurzu
V jádru prakticky každé galaxie se nachází supermasivní černá díra, jejíž hmotnost odpovídá milionům, někdy i miliardám Sluncí. Občas se ale stává, že supermasivních černých děr je v jedné galaxií více. Obvykle to bývá důsledkem splynutí galaxií. Jejich supermasivní černé díry se potom navzájem přitahují v osudovém tanci a nakonec zřejmě splynou v bouřlivé srážce.
Andy Goulding z Princetonu a jeho kolegové objevili právě takovou dvojici obrovských černých děr, které jsou na kolizním kurzu. Jsou skutečně titánské. Každá z nich váží více než 400 milionů Sluncí. Obě dvě supermasivní černé díry jsou také velice aktivní a vystřelují mohutné polární výtrysky nesmírně horké a zářivé hmoty. Tato vesmírná monstra jsou teď od sebe vzdálená asi 1 400 světelných let a pozorujeme je ve vzdálenosti asi 2,5 miliard světelných let od nás.
Srážka supermasivních černých děr by měla vyvolat „nejhlasitější“ gravitační vlny ve vesmíru. Měly by být milionkrát „hlasitější“, než gravitační vlny ze srážek černých děr hvězdných velikostí, které zachytila gravitační observatoř LIGO. Takovou událost jsme zatím nepozorovali.
TIP: Srážka galaxií: Supermasivní černé díry požírají hvězdy s mnohem větší chutí
Díky úspěšnému pozorování gravitačních vln už se slušnou jistotou víme, že se černé díry hvězdné velikosti, které se rodí zhroucením obřích hvězd, mohou srazit a splynout. Ale co černé díry největších velikostí? Vědci si nejsou jistí. Výzkum objevené dvojice supermasivních černých děr a dalších podobných dvojic černých děr před srážkou by mohl objasnit, jak je to se srážkami a splýváním těchto monumentálních vesmírných objektů.

ZajímavostiŠvýcarská spojka
Název: Gotthardský úpatní tunel
Délka: 57 kilometrů
Kde: ŠvýcarskoV současnosti nejdelší železniční tunel světa spojuje švýcarské obce Erstfeld a Bodio a po dvaceti letech výstavby jej slavnostně otevřeli v červnu 2016. Křižuje alpský masiv, do něhož vniká u samého úpatí – k portálům tunelu tedy nevede nebezpečné stoupání po úbočí. Jedná se tak zároveň o nejdelší „úpatní“ trasu procházející přes Alpy. Stavbu tunelu schválili Švýcaři v referendu v roce 1992 a o čtyři roky později započaly práce. Původně se počítalo s dokončením na konci roku 2016, nicméně dělníci zvládli úkol o půl roku dřív. Při dolování se vykopalo zhruba 28 milionů tun horniny a celý projekt stál v přepočtu 288 miliard korun. (foto: Profimedia)