Autonomní traktor, vybavený umělou inteligencí schopnou dalšího učení, by se mohl stát užitečným společníkem farmářů, Na trhu se má objevit již za rok.
Zemědělství je plné jednotvárných a neustále se opakujících činností, které se po čase stávají pro lidi poněkud ubíjejícími. Proto se již delší dobu právě v zemědělství objevují pokusy zavádět autonomní stroje, které by za lidské zemědělce převzaly část jejich úkolů a zodpovědnosti.
Nejnovějším z těchto strojů je autonomní traktor Monarch. Má k dispozici vyspělou sestavu senzorů a také pokročilý navigační software s umělou inteligencí. Může vykonávat řadu různých úkonů, aniž by k tomu potřeboval lidskou obsluhu. Operátor ho může instruovat z dálky svými gesty. Monarch také může následovat člověka a opakovat jeho úkony ve „stínujícím“ módu.
Výhodou autonomního traktoru je i plně elektrický pohon, který nevypouští žádné emise. Zásadní předností traktoru je ale jeho schopnost strojového učení. Monarch může denně nashromáždit až 240 GB dat ze svých senzorů a kamer. Umělá inteligence je průběžně analyzuje a zároveň se v tom neustále zlepšuje učením. Monarch je tím pádem nejen traktor, ale i užitečný pomocník farmáře, který sleduje situaci na farmě, zdravotní stav plodin i jejich výnosy. Pohon traktoru o výkonu 70 koňských sil vydrží v provozu přes 10 hodin na jedno nabití baterií. Nabíjení přitom vyžaduje 4 až 5 hodin času z běžné zásuvky.
TIP: Robotické zemědělství: Na plantáže míří autonomní sázeči rýže
Společnost nedávno spustila systém předprodejních rezervací, který podle vyjádření firmy využily již stovky farmářů. Nejchytřejší traktory na světě by měly být k dispozici na podzim roku 2021, přičemž zájemci za traktor zaplatí 50 tisíc dolarů (přibližně 1 milion 85 tisíc Kč).
Monarch
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)