Bazilika sv. Františka z Assisi patří k nejvýznamnějším poutním místům v Itálii. Úchvatná gotická památka se pyšní dvěma chrámy, klášterem a malebným náměstím. V jejích útrobách se navíc ukrývá hrobka samotného Františka
František z Assisi – vlastním jménem Giovanni Battista Bernardone – se řadí mezi nejvýznamnější a také nejznámější svaté. Jeho nezdolná víra se opírala o asketický život, svým příkladem pomohl upevnit základní hodnoty křesťanské církve, která v 13. století procházela krizí, a jeho přičiněním se zrodil také žebravý řád františkánů. Dva roky po Františkově smrti jej papež Řehoř IX. v červenci 1228 svatořečil, načež byl položen základní kámen baziliky, která měla nést světcovo jméno.
Svatostánek vyrůstal na západě městečka Assisi, na tzv. „pekelném“ kopci, jenž proslul coby popraviště. Se vznikem baziliky se však zmíněná přezdívka změnila na „rajský“. Monumentální stavbu se podařilo dokončit v roce 1253 a vysvětil ji papež Inocenc IV.
Bazilika se člení na dva chrámy – Horní a Dolní, tedy Chiesa Superiore a Chiesa Inferiore. Komplex zahrnuje také klášter Sarco Convento a historicky významné je rovněž náměstí, které lemují kolonády vystavěné roku 1474. Skutečný věhlas si však bazilika vysloužila až v roce 1818, kdy se podařilo objevit tajnou hrobku s ostatky sv. Františka.
TIP: Křesťanské památky v Ravenně: Historie v mozaikách
Tělo zesnulého uložili v roce 1230 v místě hlavního oltáře a hrob zazdili. Teprve počátkem 19. století došlo na základě papežské iniciativy k „sondování“ skály a po 52 dnech vyústila usilovná práce v nález hrobky. O dva roky později vznikla pro ostatky svatého kaple v klasicistním stylu, architektonicky se však s oběma chrámy rozcházela. Proto byla v roce 1932 přestavěna do podoby, kterou si uchovala dodnes.
Shutterstock
ZajímavostiDopadnout na polštář
airbagy pro chodce
kdy: 2012 | omezení: pouze nižší rychlostAirbagy se staly běžnou formou ochrany řidičů i spolujezdců, a řada automobilek se proto zamýšlela, zda by nemohly mírnit také náraz nešťastně zasaženého chodce. Během kolize se měly airbagy na kapotě nafouknout a pokrýt plochu střetu. Ačkoliv je myšlenka na první pohled nosná a snadno realizovatelná, nakonec se neujala. Vnější airbagy byly totiž účinné jen při nižších rychlostech, a pouze pokud nešťastník dopadl přímo na ně. Daleko efektivnější se ukázaly změny v umístění motoru a mřížky chladiče, které pomohly lépe usměrnit případný náraz. (foto: Profimedia)