Boeing úspěšně otestoval raketový únikový systém kosmické lodi Starliner

05.11.2019 - Stanislav Mihulka

Úspěšný test únikového systému posunul loď Starliner zase o něco blíže pilotovanému letu


Reklama

Společnost Boeing intenzivně vyvíjí kosmickou loď pro pilotované kosmické lety CST-100 Starliner. Právě se jim podařilo úspěšně absolvovat klíčový bezpečnostní test, který spočíval v ověření funkčnosti únikového systému Starlineru. Tento systém může zachránit posádku lodi, když dojde k závažným problémům při startu a posádka nemůže opustit loď běžným způsobem. 

Test únikového systému lodi Starliner vycházel z takového scénáře. Došlo k závažné poruše při startu a únikový systém musel rychle dopravit loď Starliner do bezpečí. Test dopadl úspěšně a podle mluvčí Boeingu Jessicy Landy to bylo fenomenální. Pokud by Starliner měl na palubě astronauty, slavili by šťastnou záchranu.

Test úniku Starlineru

Dotyčný test proběhl na startovací plošině Launch Complex 32, která je součástí zařízení pouštní raketové střelnice White Sands Missile Range v Novém Mexiku. Loď Starliner byla během testu ve vzduchu jen o něco déle než minutu. Během testu díky motorům únikového systému dosáhla rychlosti 1 046 kilometrů za hodinu během 5 sekund. Pak úspěšně přistála na padácích. 

TIP: Boeing vyvinul nové stylové skafandry pro své vesmírné mise

Mezi přihlížejícími byli i všichni tři astronauti, kteří poletí se Starlinerem na ISS během první pilotované mise této lodi. Jeden z těchto astronautů Mike Fincke se nechal slyšet, že sice doufá, že únikový systém nebudou muset použít, ale zároveň je rád, že by je v případě nouze spolehlivě dopravil do bezpečí. Trio astronautů by mělo letět se Starlinerem na ISS již v příštím roce.

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA TV

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907