Boty, nebo raději naboso? Jak moc bezpečné je zahodit obuv?

12.02.2021 - Eliška Kačerová

Není nic lepšího než si do hor či do přírody vzít tvrdé boty, jež chodidla za všech okolností ochrání. Případně si na běhání obout hezky polstrované, odpružené tenisky, které dopady na beton změní v procházku po trávníku… Nebo je to jinak?

<p>Bosými chodidly „ohmatáváme“ okolní terén, a nutíme tak mozek, aby se mu přizpůsobil. Chození naboso se proto nesmí uspěchat. Přechod do barefootů rovnou z lodiček může přinést i zranění. | <em>zdroj: Shutterstock</em></p>

Bosými chodidly „ohmatáváme“ okolní terén, a nutíme tak mozek, aby se mu přizpůsobil. Chození naboso se proto nesmí uspěchat. Přechod do barefootů rovnou z lodiček může přinést i zranění. | zdroj: Shutterstock


Reklama

Zdravá noha tvoří základ pro správné fungování celého těla. Lidský organismus pracuje jako řetězec: chodidlo, kotníky, kolena, kyčle, bederní páteř, hrudník – záda, krk. A původ řady bolestí moderního člověka může pramenit právě ze špatné činnosti nohou. Pokud chodidlo pevně sešněrujeme do boty, která jej vždy a všude podrží, plyne do mozku informace, že je noha rovná, ať našlapuje jakkoliv. Klíčový orgán proto rozhodne, že není potřeba vyvíjet žádnou balanční aktivitu, a velice rychle si na daný stav zvykne. Šlapky potom zakrní, i kdybychom jinak patřili mezi trénované atlety: Zatímco zbytek těla se může pyšnit super kondicí, ochablé nohy se stanou zdrojem nekončících potíží. 

Klasické boty se často chovají jako módní fixační dlaha, jež omezuje správné fungování měkkých tkání, nervů i kostí a kloubů nohy. Na rozdíl od dlah však obuv nosíme na zdravých končetinách. Pokud je noha uvězněná jako v sádře, během šesti týdnů svaly atrofují o 40–60 %. Podobný proces se odehrává s chodidlem, zůstává-li často a dlouho sevřené v botě. Různé anatomicky tvarované vložky jej skutečně pomáhají udržovat v optimálním tvaru a pozici, jenže za jeho nevalnou kondici obvykle může právě bota, kterou vložka koriguje. 

Od prstů do zbytku těla

Problém s nedostatkem trénování nohou se snaží vyřešit obuv označovaná anglicky jako „barefoot“ neboli „naboso“, která vznikla v USA pro chůzi a běh v přírodě. V Česku představuje módu hlavně posledních let, kdy ji někteří lidé čím dál častěji nosí místo klasických bot. Její hlavní výhoda tkví údajně v tom, že noze dovoluje chovat se přirozeně. Co to však znamená? 

Při chůzi naboso se prsty vějířovitě rozevírají, palec směřuje ven a dodává tělu stabilitu. Pokud však nohu stlačíme do úzkého prostoru, nemůže fungovat správně. A zdaleka nejde jen o prsty, neboť v těle všechno souvisí se vším. V chodidlech začínají dlouhé svalové řetězce, které procházejí celou tělesnou schránkou a mají vliv na přirozenou funkci i stabilitu. Omezí-li se byť jen částečně prostor prstů, naruší se tím i činnost těchto řetězců a chůze již nemůže být přirozená. Člověk potom neklade plosku – přední část chodidla poblíž prstů – na zem citlivě, což hraje ve zdravém pohybu zásadní roli. Budeme-li totiž chodit naboso „jako buldozer“ a dupat do země patami, zničíme si klouby. Přirozená chůze je jemná a nohy bychom při ní měli v rámci přenášení váhy spíš opatrně pokládat. 

Ustupte před bolestí

Odborníci se ovšem v názoru na barefootovou obuv neshodnou. Jedni v ní vidí ideální řešení většiny obtíží s nohama, ale také s páteří a celým opěrným systémem. Jiní ji zatracují jako nebezpečný trend. Kde tedy leží pravda? Řada Afričanů, Indů či Tibeťanů chodí bosky dodnes a jejich nohy se na to adaptovaly. Na ploskách mají obvykle silnou kůži, která je chrání, ale současně zůstává překvapivě citlivá pro „ohmatávání“ povrchu. Nohy těchto jedinců jsou svalnaté a stabilní. 

Oproti tomu v Evropě odmala nazouváme poměrně pevné boty na běžné chození i sport. Chůzi naboso či v minimalistické obuvi si proto musíme dávkovat zvolna a opatrně – a v případě sebemenší bolesti chodidel s ní přestat.

Tenisky, nebo lodičky

Pokud to člověk s novým stylem chůze či běhu přežene, může zažít velmi nepříjemné situace. Při razantnějším používání barefootové obuvi nebo při běhání zcela naboso dochází i u trénovaných jedinců nezřídka k únavovým zlomeninám dolních končetin a hrozí také velké riziko zánětu měkkých tkání chodidel či obalů Achillových šlach. Hodně tak záleží na „obuvní historii“ jednotlivce: Ti, kdo nosí celý život široké tenisky, budou mít jinou startovní pozici než ženy, jež obouvají výhradně úzké lodičky na jehlách. 

TIP: Čtvrtina obyvatel světa trpí nedostatkem pohybu: Kde žijí největší lenoši?

Přechod na barefooty tak nemusí být snadný. Při nošení klasických bot totiž mozek zapomněl na přirozenost a neumí zapojovat vrozené pohybové mechanismy. Nohy znecitlivěly a svaly, jež by normálně měly fungovat, se dlouho nepoužívaly. Důležitý je tedy čas na jejich regeneraci a cviky k odstranění ploché nohy. 

Chůze naboso skýtá spoustu výhod, co se týká celkové kondice, ale také termoregulačních procesů. Zvyšuje otužilost a odolnost k teplotním výkyvům. Chodidlo, jež díky vhodné stimulaci zapojuje všechny svaly, může navíc ulevit od řady zdravotních problémů. Chůze bez bot či v barefootech snižuje krevní tlak a množství nových podnětů vnímaných šlapkami se projeví i ve větší psychické vyrovnanosti a v lepším zvládání stresu. 

Začínat opatrně

Mnoho lidí trpí pohybovou vadou, aniž by o tom věděli. Chůze či běh naboso nebo v barefootech pak jen zdůrazní „průšvihy“, které by se jinak nemusely vůbec projevit. Nesynchronizované pohyby, ploché nohy, počínající artróza, patní ostruhy, obezita – to vše se může při zbrklém startu s barefootovou obuví znenadání projevit zdravotními komplikacemi. Velká část odborníků doporučuje vyhnout se chůzi naboso i lidem s ortopedickou či neurologickou vadou dolních končetin – u diabetiků se jedná například o neuropatii. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V křesťanské společnosti se konzumace masa rozšířila ve 4. století. Značná část raných křesťanů pravděpodobně byla vegetariány.

Zajímavosti

Trénink s hologramem

Věda

Milovníci rozpálených skal

Kozorožec núbijský (Capra nubiana) je jediným druhem kozorožce, jenž je adaptován pro život v horkých a suchých oblastech. Žije v horských regionech severovýchodní Afriky a na Středním východě v nadmořských výškách do 3 000 metrů, kde si vybírá ty nejodlehlejší, nejvyšší a nejstrmější skalní stěny. V rámci tohoto druhu je velmi výrazný pohlavní dimorfismus – samci váží kolem 60 kilogramů a dorůstají délky kolem 125 cm, zatímco samice jsou maximálně kolem 30 kg těžké a ne delší než 105 cm. Vroubené rohy samců mohou být až 120 cm dlouhé a docházejí uplatnění při bojích o dominanci. Jejich srážky ale jen zřídka končí zraněním. (foto: Shutterstock)

Příroda

Slunce pohledem americké obervatoře Solar Dynamics Observatory z února 2015. (foto: NASA/SDO, CC0)

Vesmír

Představa létající lodě Sky Cruise (foto: Profimedia, Hashem Al-Ghaili)

Revue

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907