Brockenský přízrak na ultrahorkém jupiteru

Horké jupitery, tedy extrémně žhavé plynné planety pohybující se v těsné blízkosti své mateřské hvězdy, ve Sluneční soustavě nemáme. Už jsme ale zjistili, že jde o fascinující světy, které nás neustále překvapují. Dokazuje to i nejnovější objev zvláštního meteorologického jevu, který vzácně vídáme i na Zemi, na horkém jupiteru WASP-76b.

Tato extrémní exoplaneta se nachází u žlutobílé hvězdy spektrální třídy F, vzdálené od nás asi 640 světelných let. Hvězdu obíhá tak těsně, že to stihne zhruba jednou za 1,8 pozemského dne. Panují tam takřka nepředstavitelné teploty, které podle některých odhadů dosahují až kolem 2 400 °C. V atmosféře prší chemické prvky, které si obvykle s deštěm nespojujeme, jak například železo.

Pozorování teleskopu CHEOPS

Evropský vesmírný teleskop CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite) intenzivně monitoroval horkého jupitera WASP-76b a během tří let pořídil 23 pozorování této exoplanety. Ukázalo se, že v oblasti východního terminátoru exoplanety, tedy místa, kde noc přechází v den, dochází k překvapivému zvýšení množství záření.

Astronom Olivier Demangeon z portugalského Institutu astrofyziky a kosmických věd a jeho kolegové dospěli k závěru, že to má na svědomí pozoruhodný optický meteorologický jev, kterému se na Zemi říká glórie či gloriola.

Glórie náleží k takzvaným fotometeorům, čili světelným jevům v atmosféře. Projevuje se soustřednými duhovými kruhy kolem stínu vrženého na kapičky kapaliny, které vznikají zpětným ohybem světla. Pokud mají vědci pravdu, jde o první objevenou mimozemskou glórii. Mohla by prozradit leccos zajímavého o podmínkách na podobně extrémních exoplanetách. Podrobnosti výzkumu Oliviera Demangeona zveřejnil odborný časopis Astronomy & Astrophysics.