Bude časem možné zkonstruovat výtah na zemskou orbitu?

09.03.2019 - Michal Švanda

<p>Podle studie inženýrů z International Space Elevator Consortium bude materiál potřebný k výrobě kosmického výtahu k dispozici nejpozději do roku 2030</p><p> </p>

Podle studie inženýrů z International Space Elevator Consortium bude materiál potřebný k výrobě kosmického výtahu k dispozici nejpozději do roku 2030

 


Reklama

Myšlenka kosmického výtahu není nová – za jejího autora se považuje průkopník teorie raketových letů Konstantin Ciolkovskij, kterého údajně inspirovala Eiffelova věž v Paříži. Idea je poměrně jednoduchá: Mezi bodem na zemském rovníku a těžkým tělesem na oběžné dráze Země je napnuto dlouhé lano. Rovnováha mezi gravitační silou působící na něj zejména ve spodní části a odstředivou silou působící především v horní části lano donutí, aby zůstalo pevně napnuté a přitom se jeho horní poloha vůči spodní nepohybovala.

TIP: Kosmický výtah: Příští stanice geostacionární dráha Země

Je asi zřejmé, že horní poloha musí být od Země dál, než se nachází geostacionární orbita, tedy víc než přibližně 36 000 km. Po laně pak může s použitím konvenčního pohonu šplhat kabina nebo plošina s nákladem či pasažéry, a dopravovat tak na orbitální stanici materiál i osoby. Konstrukce výtahu je tudíž teoreticky možná a záleží jen dostupnosti vhodného materiálu pro lano, které musí být pevné a současně lehké.  

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907