Chcete si pamatovat své sny i po probuzení? Vědci radí, jak na to!

09.10.2019 - Kateřina Helán Vašků

Chcete si pamatovat své sny i po probuzení? Vědci doporučují několik jednoduchých triků


Reklama

Pro současnou vědu představují lidské sny stále ne zcela rozluštěnou záhadu. Nicméně badatelé nedávno popsali alespoň hlavní rozdíly mezi těmi, kdo si je pamatují a kdo nikoliv. 

Podle profesorky Deirdre Barrettové z Harvard Medical School si noční výjevy lépe vybavují ženy než muži, za což podle ní může snad zvýšený zájem o snění či rozdílné hormonální nastavení. Další významný faktor představuje věk: Na sny si dokážeme nejlépe vzpomenout kolem 20. roku, načež zmíněná schopnost klesá.

Lapače snů

Důležitou roli ovšem hraje i kvalita a délka spánku. Vědci z Harvardu zjistili, že lidé, kteří se probouzejí pomalu, si z putování fantastickou krajinou mysli pamatují víc. Usínáte-li pozvolna, vstupujete nejprve do fáze tzv. hypnagogie, kdy se mohou objevit vizuální, sluchové i fyzické halucinace. Následuje stadium REM (rapid eye movement, rychlé pohyby očí), provázené změnami dýchání a srdečního rytmu. V jeho závěru se spáč buď probudí, nebo přejde do fáze NREM (non-rapid eye movement). Oba cykly se pak několikrát za noc střídají. Při probuzení ke konci REM fáze přitom podle badatelů existuje větší šance si sen zapamatovat. 

TIP: Jste obětí opakujících se nočních můr? Možná jen příliš spíte

Pokud si tedy chcete své noční výlety myslí co nejlépe vybavit, doporučují vědci několik jednoduchých triků: Před spaním usilovně myslete na to, že si chcete sny zapamatovat – mozek si požadavek zařadí jako prioritu. Spěte co nejdéle: Fáze REM se postupně prodlužují, a s tím roste i šance na uchování snu v paměti. Snažte se probouzet se pomalu a ještě v polospánku si noční výjev opakovaně vybavit. Dřívější studie australských vědců také naznačila, že lepší šanci zapamatovat si své sny mají lidé s dostatečně vysokou hladinou vitamínu B6.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Rakev z doby bronzové se skrývala v hliněné mohyle až do roku 1921, kdy ji archeologové vykopali. Nahoře vizualizace, jak mohla dívka vypadat chvíli před tím, než se s ní její blízcí naposledy rozloučili.

Zajímavosti
Věda

Balkánská „Niagara“ – vodopády Kravica.

Příroda

Chvost komety se objevuje až v blízkosti Slunce.

Vesmír

Iulia Agrippina mladší a Livia Drusilla (vpravo). Dvě travičky z časů starověkého Říma.

Zajímavosti

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907