Chcete si pamatovat své sny i po probuzení? Vědci doporučují několik jednoduchých triků
Pro současnou vědu představují lidské sny stále ne zcela rozluštěnou záhadu. Nicméně badatelé nedávno popsali alespoň hlavní rozdíly mezi těmi, kdo si je pamatují a kdo nikoliv.
Podle profesorky Deirdre Barrettové z Harvard Medical School si noční výjevy lépe vybavují ženy než muži, za což podle ní může snad zvýšený zájem o snění či rozdílné hormonální nastavení. Další významný faktor představuje věk: Na sny si dokážeme nejlépe vzpomenout kolem 20. roku, načež zmíněná schopnost klesá.
Důležitou roli ovšem hraje i kvalita a délka spánku. Vědci z Harvardu zjistili, že lidé, kteří se probouzejí pomalu, si z putování fantastickou krajinou mysli pamatují víc. Usínáte-li pozvolna, vstupujete nejprve do fáze tzv. hypnagogie, kdy se mohou objevit vizuální, sluchové i fyzické halucinace. Následuje stadium REM (rapid eye movement, rychlé pohyby očí), provázené změnami dýchání a srdečního rytmu. V jeho závěru se spáč buď probudí, nebo přejde do fáze NREM (non-rapid eye movement). Oba cykly se pak několikrát za noc střídají. Při probuzení ke konci REM fáze přitom podle badatelů existuje větší šance si sen zapamatovat.
TIP: Jste obětí opakujících se nočních můr? Možná jen příliš spíte
Pokud si tedy chcete své noční výlety myslí co nejlépe vybavit, doporučují vědci několik jednoduchých triků: Před spaním usilovně myslete na to, že si chcete sny zapamatovat – mozek si požadavek zařadí jako prioritu. Spěte co nejdéle: Fáze REM se postupně prodlužují, a s tím roste i šance na uchování snu v paměti. Snažte se probouzet se pomalu a ještě v polospánku si noční výjev opakovaně vybavit. Dřívější studie australských vědců také naznačila, že lepší šanci zapamatovat si své sny mají lidé s dostatečně vysokou hladinou vitamínu B6.
ZajímavostiKrál ptáků přilétá
Kategorie: Chování – ptáci
Autor: Audun Rikardsen, Norsko
Název: Přistání orlaSnímek z bezprostřední blízkosti mohl Nor Audun Rikardsen pořídit jen díky tomu, že nedaleko svého domu umístil na starou větev fotopast a naučil tam dravce sedat s využitím nastražené mršiny. Trvalo tři roky, než se mu podařilo zachytit dokonalý obraz.
PřírodaHadice na mořské houbě
Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.