Dron se speciálním softwarem rozezná živé lidi díky nepatrným pohybům hrudníku. Uplatnění by mohl nalézt při pátrání po přeživších a obětech v místech katastrof
Drony se dnes prosazují v mnoha oblastech. Jedno z nejvíce smysluplných uplatnění nalezly v pátrání po přeživších i obětech v místech katastrof.Jejich přínos teď bude ještě větší, protože s novým systémem dovedou rozpoznat přeživší nebo zraněné od mrtvých těl.
Novou technologii vyvinuli australští a iráčtí vědci. Její klíčovou součástí je software, kterým je vybavená palubní elektronika dronu. Tento software během letu analyzuje video záběry, které dron natáčí na místě katastrofy. Soustředí se přitom na lidské postavy a detekuje případné nepatrné pohyby hrudi, které jsou u živých lidí spojené s dýcháním a tlukotem srdce.
TIP: Autonomní drony Nvidia mohou sledovat cestu i bez pomoci GPS
Dron s tímto systémem rozezná živého člověka na vzdálenost 4 až 8 metrů, přičemž ho může snímat z jakékoliv strany. Stačí, pokud je viditelná horní část těla. V současné době se k takovému pátrání používají drony a další systémy vybavené termokamerami. Ty jsou ale nepoužitelné v oblastech s horkým klimatem nebo naopak v chladu, protože živý člověk může být špatně zřetelný kvůli teplému oblečení. Novou technologii bude možné používat při záchranných či pátracích operacích, v místech přírodních katastrof či hromadných nehod anebo třeba v případě teroristických útoků.
ZajímavostiWilliam James Sidis byl americký génius, disponoval mimořádnými matematickými a jazykovými schopnostmi. V dětství byl označován za zázračné dítě, v dospělosti za vyhořelého podivína žijícího v ústraní.
VědaSýkora krade srst spící lišce.
HistorieVáclav II. byl mimo jiné i autorem tří básní, které jsou dodnes zachovány v písňovém rukopisu Codex Manesse.
VesmírGanymed na snímku sondy Juno
RevueKritická údržba | Peking 2010
Rostoucí platy a klesající ceny dělají v Číně z osobních aut zboží, které je dostupné stále větší části populace. Dokonce ani nejširší dálnice tak často nezvládají nápor nových motoristů. Čtrnáctého srpna 2010 zkomplikovala provoz na národní dálnici 110 přítomnost těžkých vozidel, jež se podílela na rekonstrukci vozovky. Průjezdnost klesla na polovinu a následoval kolaps: Někteří řidiči ujeli zhruba jen kilometr za den, jiní zůstali v automobilech zcela uvězněni a neposouvali se vůbec. Dopravní katastrofa trvala 12 dní a její nedobrovolní účastníci přežili hlavně díky přizpůsobivým obchodníkům, kteří začali prodávat jídlo a občerstvení přímo v kolonách – ovšem za mnohonásobně nadsazené ceny.
