Cibetky asijské jsou nočními lovci, jejich jídelníček je překvapivě pestrý

13.02.2021 - Marek Telička

Cibetka asijská žije v široké oblasti jižní a jihovýchodní Asie. Tento mrštný dravec se vydává na lov výhradně v noci a díky své přizpůsobivosti má v tamní přírodě podobnou pozici, jakou má u nás liška

<p>Cibetka asijská dorůstá asi 5–11 kilogramů a tělo dospělých jedinců je v průměru zhruba 80 cm dlouhé, přičemž samci jsou o něco větší než samice. Kožich těchto zvířat je probarvený šedou nebo hnědou s výraznými černými skvrnami, které připomínají kresbu kočkovitých šelem.</p>

Cibetka asijská dorůstá asi 5–11 kilogramů a tělo dospělých jedinců je v průměru zhruba 80 cm dlouhé, přičemž samci jsou o něco větší než samice. Kožich těchto zvířat je probarvený šedou nebo hnědou s výraznými černými skvrnami, které připomínají kresbu kočkovitých šelem.


Reklama

Cibetka asijská (Viverra zibetha), které se rovněž říká cibetka pravá nebo cibetka tainguenská, žije v oblasti jihovýchodní Asie a jižní Číny. Rovněž se vyskytuje v Nepálu, Bangladéši, na Malajském poloostrově, na čínském ostrově Chaj-nan a ve Vietnamu.

Samice cibetek jsou polyestrální, což znamená, že jsou během celého roku schopny rozmnožování. Každých dvanáct měsíců mají většinou dva vrhy, v nichž jsou obvykle tři nebo čtyři mláďata. Samička je vrhne v podzemní noře, nebo si vybere místo na povrchu ve velmi husté vegetaci. Mláďata během deseti dnů otvírají oči a po další zhruba měsíc je jejich matka kojí. Malé cibetky při porodu váží méně než 100 gramů a v průběhu 12 dní se jejich váha zdvojnásobí. Na konci měsíce mají čtyřnásobek porodní váhy.

Noční lovec cibetka

Cibetky žijí na loukách a pastvinách, ale také v podrostu a hustě zalesněných oblastech. Poměrně běžně přebývá i poblíž lidských obydlí, i když vůbec není jednoduché ji zahlédnout. Je to totiž noční tvor, který se coby zdatný lezec často pohybuje i ve větvích stromů. Ve dne přebývá v norách, které ovšem sama nehloubí – jen obsazuje prostory, dříve vybudované jinými tvory. Během jednoho dne se pohybuje v oblasti o rozsahu zhruba 1,7–5,4 km². Ačkoli si své teritorium značkuje, dosud nebylo zaznamenáno, že by si jej nějak zuřivě bránila.

TIP: Drahá zrna z trusu cibetek: Káva pro opravdové fajnšmekry

Během dne cibetka spí, v noci se vydává na lov. Jídelníček této šelmy je velmi široký, vezme zavděk ptáky, žábami, malými savci, ale také domácími zvířaty, jako jsou slepice a kuřata. Jídelníček si rovněž zpestřuje ovocem, kořínky, vejci a dokonce bylo zdokumentováno, že konzumovala ryby a kraby. Kořist usmrcuje tak, že ji pevně sevře do čelistí a rychle s ní cloumá, až jí zlomí páteř. Potravou cibetky by se mohla stát třeba i tato žába létavka annamská (Rhacophorus annamensis), která žije na jihu Vietnamu.

V přírodě se cibetky dožívají průměrně 15 let, v zajetí je zdokumentován věk přesahující 20 let. Od roku 2008 má tento elegantní tvor status téměř ohroženého zvířete, protože zejména v Číně jsou její stavy ohroženy lovem do pastí. Loví se mimo jiné kvůli sekretu, který se používá jako stabilizační látka do parfémů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sever Evropy čekají možná v budoucnosti vyšší srážky, ale střed a jih kontinentu budou stále víc vysychat.

Zajímavosti

Obraz Médúmské husy: nahoře malba husy velké a dvojice hus běločelých, vlevo dole vyhynulé bernešky a husa velká.

Věda

Odolnost Pernštejna prokázaná v roce 1645 přispěla k tomu, že byl hrad zařazen mezi udržované zemské pevnosti.

Historie
Revue

Zoologové zkoumali rovněž zobáky papuchalků severních (Fratercula arctica), mořských ptáků, kteří patří do čeledi alkovitých. Zobáky papuchalků mají při pohledu z boku tvar širokého trojúhelníku, ale zároveň jsou velmi úzké.

Příroda

Každá tečka představuje jednu supermasivní černou díru. | zdroj: LOFAR/LOL Survey (CC BY 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907