Čím více se supermasivní černé díry „krmí“, tím více také září

10.09.2018 - Stanislav Mihulka

<p>Galaxie s aktivní supermasivní černou dírou.</p>

Galaxie s aktivní supermasivní černou dírou.


Reklama

Uvnitř většiny galaxií se nachází supermasivní černá díra. V některých případech je velmi aktivní a intenzivně září do vesmíru, jako takzvané aktivní galaktické jádro. Záření takových galaktických jader ale kolísá v čase, a to zcela nepředpověditelným způsobem. Zatím nebylo úplně jasné proč, protože za tím může být několik různých faktorů.

Paula Sánchez-Sáez z Chilské univerzity a její spolupracovníci zjistili, že pokud jde o záři aktivních galaktických jader, tak zcela rozhodující roli hraje jediná věc. A tou je rychlost, s jakou supermasivní černá díra polyká okolní hmotu. Čím rychleji se „krmí“, tím více pak září. Vědci si přitom mysleli, že záření aktivních galaktických jader ovlivňuje více podstatných faktorů zároveň.

Výzkum aktivních galaktických jader

Sánchez-Sáezová s kolegy ve svém výzkumu využila data ze dvou prohlídek oblohy. Pro analýzu proměnlivosti záření aktivních galaktických jader jim posloužil průzkum QUEST-La Silla AGN Variability Survey. Pro studium fyzikálních vlastností aktivních galaktických jader zase využili veřejně dostupná spektra z prohlídky Sloan Digital Sky Survey (SDSS).

TIP: Zažívací potíže ve vesmíru: Přejídání škodí i supermasivním černým dírám

V budoucnu se vědci chtějí zaměřit na načasování změn záření aktivních galaktických jader. Takový výzkum vyžaduje pozorování aktivních galaktických jader po dobu déle než 10 let. V budoucnu s tím astronomům pomůže Velký celooblohový dalekohled (Large Synoptic Survey Telescope, LSST), který by měl být v provozu v roce 2023.

  • Zdroj textu:

    University of Chile

  • Zdroj fotografií: CC0 Public Domain

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907