Čím více se supermasivní černé díry „krmí“, tím více také září

10.09.2018 - Stanislav Mihulka

<p>Galaxie s aktivní supermasivní černou dírou.</p>

Galaxie s aktivní supermasivní černou dírou.


Reklama

Uvnitř většiny galaxií se nachází supermasivní černá díra. V některých případech je velmi aktivní a intenzivně září do vesmíru, jako takzvané aktivní galaktické jádro. Záření takových galaktických jader ale kolísá v čase, a to zcela nepředpověditelným způsobem. Zatím nebylo úplně jasné proč, protože za tím může být několik různých faktorů.

Paula Sánchez-Sáez z Chilské univerzity a její spolupracovníci zjistili, že pokud jde o záři aktivních galaktických jader, tak zcela rozhodující roli hraje jediná věc. A tou je rychlost, s jakou supermasivní černá díra polyká okolní hmotu. Čím rychleji se „krmí“, tím více pak září. Vědci si přitom mysleli, že záření aktivních galaktických jader ovlivňuje více podstatných faktorů zároveň.

Výzkum aktivních galaktických jader

Sánchez-Sáezová s kolegy ve svém výzkumu využila data ze dvou prohlídek oblohy. Pro analýzu proměnlivosti záření aktivních galaktických jader jim posloužil průzkum QUEST-La Silla AGN Variability Survey. Pro studium fyzikálních vlastností aktivních galaktických jader zase využili veřejně dostupná spektra z prohlídky Sloan Digital Sky Survey (SDSS).

TIP: Zažívací potíže ve vesmíru: Přejídání škodí i supermasivním černým dírám

V budoucnu se vědci chtějí zaměřit na načasování změn záření aktivních galaktických jader. Takový výzkum vyžaduje pozorování aktivních galaktických jader po dobu déle než 10 let. V budoucnu s tím astronomům pomůže Velký celooblohový dalekohled (Large Synoptic Survey Telescope, LSST), který by měl být v provozu v roce 2023.

  • Zdroj textu:

    University of Chile

  • Zdroj fotografií: CC0 Public Domain

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Raketa Falcon Heavy mise STP-2 před startem

Vesmír

Čtyři opičky

Cévní svazky na příčném řezu oddenkem rákosu (Phragmites communis). Velké kulaté otvory jsou cévy xylemu, kterými je rostlinou rozváděna voda a minerální látky z kořenů vzhůru do zbytku rostliny. Zeleně fluoreskuje floem – velké zelené buňky jsou sítkovice, kterými proudí cukry, jež vznikly při fotosyntéze v listech, malé jsou průvodní buňky, které sítkovice vyživují a zajišťují většinu jejich metabolické aktivity.

Příroda

Lebka muže z Bockstenu a jeho pravděpodobná podoba.

Historie

Čolpon-Ata se nachází téměř uprostřed severního břehu jezera a nabízí úžasné výhledy i pěkné pláže.

Cestování
Věda

Curiosity, vlastnoruční selfie

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907