Čím více se supermasivní černé díry „krmí“, tím více také září

10.09.2018 - Stanislav Mihulka

<p>Galaxie s aktivní supermasivní černou dírou.</p>

Galaxie s aktivní supermasivní černou dírou.


Reklama

Uvnitř většiny galaxií se nachází supermasivní černá díra. V některých případech je velmi aktivní a intenzivně září do vesmíru, jako takzvané aktivní galaktické jádro. Záření takových galaktických jader ale kolísá v čase, a to zcela nepředpověditelným způsobem. Zatím nebylo úplně jasné proč, protože za tím může být několik různých faktorů.

Paula Sánchez-Sáez z Chilské univerzity a její spolupracovníci zjistili, že pokud jde o záři aktivních galaktických jader, tak zcela rozhodující roli hraje jediná věc. A tou je rychlost, s jakou supermasivní černá díra polyká okolní hmotu. Čím rychleji se „krmí“, tím více pak září. Vědci si přitom mysleli, že záření aktivních galaktických jader ovlivňuje více podstatných faktorů zároveň.

Výzkum aktivních galaktických jader

Sánchez-Sáezová s kolegy ve svém výzkumu využila data ze dvou prohlídek oblohy. Pro analýzu proměnlivosti záření aktivních galaktických jader jim posloužil průzkum QUEST-La Silla AGN Variability Survey. Pro studium fyzikálních vlastností aktivních galaktických jader zase využili veřejně dostupná spektra z prohlídky Sloan Digital Sky Survey (SDSS).

TIP: Zažívací potíže ve vesmíru: Přejídání škodí i supermasivním černým dírám

V budoucnu se vědci chtějí zaměřit na načasování změn záření aktivních galaktických jader. Takový výzkum vyžaduje pozorování aktivních galaktických jader po dobu déle než 10 let. V budoucnu s tím astronomům pomůže Velký celooblohový dalekohled (Large Synoptic Survey Telescope, LSST), který by měl být v provozu v roce 2023.

  • Zdroj textu:

    University of Chile

  • Zdroj fotografií: CC0 Public Domain

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Česká verze juggeru zůstává věrná originálnímu postapokalyptickému pojetí, včetně brutálnějších soubojů.

Zajímavosti

Chrám s téměř tisíciletou tradicí hostil v minulosti jen ty nejnadanější žáky.

Zajímavosti

Jsme ve vesmíru sami? A pokud ano, proč nás ještě nikdo nekontaktoval?

Vesmír

Charles Lindbergh, Fred Astaire a Albert Fall. Jejich aféry plnily první stránky amerických novin v první polovině minulého století.

Historie

Za pár týdnů vyjde životní dílo Miroslava Brože ve spoluautorství s Milanem Kopeckým

Válka

Každá červená tečka na snímku satelitu Suomi NPP představuje jeden požár.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907