Čína zkoumá vzorky z Měsíce kvůli využití ve fúzní energetice

Návratový modul čínské lunární mise Čchang-e 5 přistál v prosinci 2020 ve Vnitřním Mongolsku. Přivezl s sebou 1,73 kilogramu měsíčního materiálu, který pochází z Oceánu bouří, z místa přistání mise, poblíž rozsáhlého komplexu vyhaslých vulkánů Mons Rümker. Tento materiál je pro vědce velice cenný, protože je na lunární horniny velmi mladý. Vznikl před méně než dvěma miliardami let. 

Letos v červenci dostalo 13 čínských institucí první várku 31 dílčích vzorků rozmanitého charakteru o celkové hmotnosti 17,48 gramů, aby je důkladně prostudovaly. Jednou z těchto institucí je i Beijing Research Institute of Uranium Geology (BRIUG) v Pekingu, který momentálně zkoumá lunární vzorek o hmotnosti 50 miligramů.

Helium pro fúzní reaktory

Čínští vědci tomto vzorku hledají izotop helia-3. Není to pochopitelně jen tak náhodou. Helium-3 je považováno za slibné palivo pro fúzní reaktory blízké budoucnosti. Na Zemi je tento izotop extrémně vzácný. Experti se domnívají, že na Měsíci by měl být běžnější, protože ho tam zřejmě neustále přináší sluneční vítr. 

TIP: Dvojitý úspěch: Vzorky z Měsíce i z planetky Ryugu dorazily na Zemi

V institutu BRIUG k tomuto účelu využívají speciální vybavení a postupy. Součástí analýz je postupné zahřívání vzorku až na 1 000 °C. Cílem jejich výzkumu je zjistit, zda se v měsíčních vzorcích helium-3 vůbec vyskytuje a případně v jakém množství. Další otázkou je, jak ho z lunárního materiálu nejlépe získat. Kromě toho rovněž pátrají po uranu. Otázkou samozřejmě je, nakolik by se vyplatilo vozit palivo do pozemských reaktorů z Měsíce.