Reklama


Čínská sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce

04.01.2019 - Martin Reichman

Čínská sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se tak poprvé v historii letů do vesmíru

<p>Rover opouštějící sondu. </p>

Rover opouštějící sondu. 


Reklama

Čínská kosmonautika si připsala další významný úspěch. Vůbec poprvé se podařilo přistání na odvrácené straně Měsíce. „Temná strana“ Měsíce je přitom z hlediska přistání považována za mimořádně nevhodnou – na rozdíl od přivrácené strany je tato část Měsíce hornatá, zvlněná a posetá množstvím kráterů.

Za místo přistání byl zvolen Von Karmánův kráter v Aitkenově pánvi, nacházející se blízko jižního pólu Měsíce. Na měsíční povrch dosedla tato 1 200 kilogramů vážící sonda i s nákladem v podobě 140kilogramového robotického vozítka. Zařízení má zkoumat strukturu a minerální složení terénu. Na palubě sondy jsou podle dřívějších zpráv i semínka rostlin (brambor a huseníčku rolního). Vědci se budou snažit zjistit, zda je možné pěstovat zeleninu v uzavřeném prostoru a při nízké gravitaci na měsíčním povrchu. Vedle rostlin sebou sonda nese i náklad housenek bource morušového.

Sonda i rover jsou podle informací Čínské akademie vesmírných technologií (CAST) vylepšenou verzí sondy Čchang-e 3 a roveru přezdívaného Nefritový králík. Ten byl na povrch Měsíce vysazen již v prosinci 2013 a přes počáteční výrazné technické problémy fungoval v omezeném režimu do poloviny roku 2016. Původní životnost byla přitom plánována na pouhé 3 měsíce. Nová verze by podle čínských inženýrů měla být mnohem spolehlivější.

TIP: První čínské kroky k Měsíci: Minulost a budoucnost sond Čchang-e

Unikátní je mise i z hlediska komunikace. Vzhledem k místu přistání není možné ze Země komunikovat se zařízeními na povrchu Měsíce napřímo. Komunikaci tak zprostředkuje retranslační satelit, který se nachází na dráze kolem libračního centra L2 soustavy Země-Měsíc, ve vzdálenosti 65 až 85 tisíc kilometrů za Měsícem. Satelit, který nese jméno Čchüe-čchiao (Queqiao), do své cílového umístění vyrazil již v předstihu v květnu 2018, bude fungovat jako komunikační most. Na tento jeho význam ostatně odkazuje i pojmenování vycházející z čínské mytologie. Čchüe-čchiao totiž v překladu znamená „Stračí most“.

Průkopnické přistání demonstruje čínské ambice na poli vesmírného průzkumu. Země středu se chystá vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát i první Číňan.

  • Zdroj textu:

    CNSA, Space.com, news.cgtn.com

  • Zdroj fotografií: CNSA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ilustrace průběhu úplného zatmění Měsíce 21. ledna 2019 znázorňuje postup měsíčního kotouče zemským polostínem (tzv. penumbra) i plným stínem (tzv. umbra). Všechny časové údaje odpovídají středoevropskému času (SEČ).

Vesmír

Když začal mramor Tádž Mahalu žloutnout, vynalezli si Indové metodu jeho čištění - stavbu pokryli říčním bahnem, které nečistoty vysálo.

Historie

Bílý kůň z Uffingtonu patří po Stonehenge k nejslavnějším pravěkým památkám v Británii. Obr z Cerne Abbas zase zosobňuje boha plodnosti. Možná jde však jen o podařený žert.

Zajímavosti

Násilí ve filmech přibývá. Naštěstí to nemá dopad do reálného světa.

Věda

Osmanská kavalerie našla během války větší uplatnění, než například jezdci na západní frontě

Válka

Rudá planeta v průzračné atmosféře a během globální prachové bouře

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907