Čínská sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce

04.01.2019 - Martin Reichman

Čínská sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se tak poprvé v historii letů do vesmíru

<p>Rover opouštějící sondu. </p>

Rover opouštějící sondu. 


Reklama

Čínská kosmonautika si připsala další významný úspěch. Vůbec poprvé se podařilo přistání na odvrácené straně Měsíce. „Temná strana“ Měsíce je přitom z hlediska přistání považována za mimořádně nevhodnou – na rozdíl od přivrácené strany je tato část Měsíce hornatá, zvlněná a posetá množstvím kráterů.

Za místo přistání byl zvolen Von Karmánův kráter v Aitkenově pánvi, nacházející se blízko jižního pólu Měsíce. Na měsíční povrch dosedla tato 1 200 kilogramů vážící sonda i s nákladem v podobě 140kilogramového robotického vozítka. Zařízení má zkoumat strukturu a minerální složení terénu. Na palubě sondy jsou podle dřívějších zpráv i semínka rostlin (brambor a huseníčku rolního). Vědci se budou snažit zjistit, zda je možné pěstovat zeleninu v uzavřeném prostoru a při nízké gravitaci na měsíčním povrchu. Vedle rostlin sebou sonda nese i náklad housenek bource morušového.

Sonda i rover jsou podle informací Čínské akademie vesmírných technologií (CAST) vylepšenou verzí sondy Čchang-e 3 a roveru přezdívaného Nefritový králík. Ten byl na povrch Měsíce vysazen již v prosinci 2013 a přes počáteční výrazné technické problémy fungoval v omezeném režimu do poloviny roku 2016. Původní životnost byla přitom plánována na pouhé 3 měsíce. Nová verze by podle čínských inženýrů měla být mnohem spolehlivější.

TIP: První čínské kroky k Měsíci: Minulost a budoucnost sond Čchang-e

Unikátní je mise i z hlediska komunikace. Vzhledem k místu přistání není možné ze Země komunikovat se zařízeními na povrchu Měsíce napřímo. Komunikaci tak zprostředkuje retranslační satelit, který se nachází na dráze kolem libračního centra L2 soustavy Země-Měsíc, ve vzdálenosti 65 až 85 tisíc kilometrů za Měsícem. Satelit, který nese jméno Čchüe-čchiao (Queqiao), do své cílového umístění vyrazil již v předstihu v květnu 2018, bude fungovat jako komunikační most. Na tento jeho význam ostatně odkazuje i pojmenování vycházející z čínské mytologie. Čchüe-čchiao totiž v překladu znamená „Stračí most“.

Průkopnické přistání demonstruje čínské ambice na poli vesmírného průzkumu. Země středu se chystá vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát i první Číňan.

  • Zdroj textu:

    CNSA, Space.com, news.cgtn.com

  • Zdroj fotografií: CNSA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Z příběhu o skotských kanibalech běhá mráz po zádech. Nezkonzumované části těl si měla Sawneyho rodina ukládat v sudech.

Historie

Sen je nejlepším místem, kudy se dostat k vlastnímu podvědomí. Sní přitom všichni, ale ne každý si to uvědomuje.

Zajímavosti
Revue

Snímky komety Borisov pořízené Hubbleovým teleskopem.

Vesmír

Některé druhy modrásků by měly bez péče mravenců jen mizivou šanci na dokončení vývoje. Například z housenek modráska Glaucopsyche lygdamus (ve výřezu) dokončí bez přispění mravenců vývoj jen desetina ve srovnání s housenkami, o které mravenci pečují.

Příroda

Gyrodyn ROSA startupu Jaunt Air Mobility

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907