Čínský komunikační satelit dorazil na orbitu Měsíce

Čína buduje lunární satelitní komunikační síť. Nedávno se k ní připojil druhý satelit řady Čchüe-čchiao (Queqiao - Stračí most), jejíž název pochází z čínských folklórních příběhů. Letos 20. března (2024) odstartovala z čínského kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan nosná raketa Dlouhý pochod 8-Y3, která vynesla sondu Čchüe-čchiao 2 na cestu k Měsíci.

K Luně sonda dorazila 24. března a přešla na prozatímní „parkovací dráhu.“ V těchto dnech by měla přejít na výrazně eliptickou stabilní oběžnou dráhu. Čchüe-čchiao 2 na ní oběhne Měsíc jednou za 24 pozemských hodin, přičemž se k jeho povrchu vždy přiblíží na vzdálenost 200 kilometrů a vzdálí až na 16 tisíc kilometrů.

Komunikace s odvrácenou stranou Luny

Lunární satelity Čchüe-čchiao 1 a 2 budou udržovat formaci, ve které budou provádět komunikační a navigační testy, včetně laserových měření vzdáleností k povrchu Luny a mikrovlnných měření mezi satelity na oběžné dráze. Zásadním úkolem satelitů Čchüe-čchiao je přenos komunikace mezi pozemním řídícím střediskem a čínskými zařízeními na odvrácené straně Luny a u lunárního jižního pólu.

Satelit Čchüe-čchiao 2 bude testovat přenos komunikace mezi Zemí a čínskou misí na odvrácené straně Čchang-e 4, ke které by se měla ještě letos na jaře (2024) připojit další čínská mise Čchang-e 6. Pokud uspěje, měla by poprvé v historii dopravit na Zemi vzorky z odvrácené strany Měsíce.

TIP: Čínský mikrosatelit poslal úchvatné snímky z oběžné dráhy Měsíce

Čchüe-čchiao 2 je vybavený velkou parabolickou anténou o průměru 4,2 metrů, která umožňuje intenzivní rádiovou komunikaci a přenos dat z lunárních zařízení zpět na Zemi rychlostí až 5 Mbit/s. Satelit má rovněž na palubě řadu vědeckých přístrojů, včetně kamer pro oblast extrémního ultrafialového záření nebo testovaných komponent pro budoucí teleskopické pole radioteleskopů na orbitě Měsíce.