Cizí světy nemusíme dobývat sami: Marsovským kolonistům vypomůže hmyz

V dohledné době by se lidstvo rádo vrátilo na Měsíc. Zároveň jsou v plném proudu plány na první lety na Mars, které jsou spojené se zakládáním prozatím skromných základen. Pokud chceme uvažovat o dlouhodobějším obývání Marsu či Měsíce, musíme počítat s vytvořením fungujícího prostředí, umělých ekosystémů, které pomohou udržet astronauty a první kolonisty naživu.

V současné době již probíhají experimenty, v nichž vědci testují možnosti vytvoření ekosystémů na cizích světech, především na Marsu. Jeden z nich běží na Univerzitě Texas A&M, kde pěstují hrášky v simulovaném marťanském regolitu – substrátu, který se v maximální možné míře podobá tomu, s čím se lidé setkají na povrchu rudé planety.

Bráněnky ve vesmíru

Vědci v rámci experimentů „přizvali“ ke spolupráci i hmyz. Konkrétně mouchy bráněnky (Hermetia illucens), které se stále častěji využívají jako zdroj relativně snadno dostupných proteinů. Badatelé použili výkaly larev bráněnek jako „hmyzí hnojivo,“ kterým vylepšili simulovaný marťanský regolit.

Na Univerzitě Texas A&M doufají, že podobné „hmyzí hnojivo,“ stejně jako samotný hmyz, který ho vytvoří, by se časem mohli stát součástí systémů podpory života na vesmírných základnách. Larvy bráněnek mohou konzumovat organický odpad astronautů a zpracovat ho do podoby „hmyzího hnoje,“ který umožnil růst rostlin pro astronauty, a tak stále dokola. 

„Zatím není jasné, zda astronauté budou na Marsu pěstovat plodiny právě tímto způsobem,“ uvádí pro New York Times Lisa Carnellová, ředitelka Divize biologických a fyzických věd NASA. „Víme ale, že tam nějaké plodiny budou muset pěstovat. Vzhledem k nákladům na meziplanetární cesty nemohou brát vše potřebné s sebou ze Země.“

Jídlo pro mimozemské kolonie

Lidé vlastně ještě necestovali vesmírem delší dobu. Jak říká bývalý astronaut Scott Parazynski, který strávil v kosmu dva měsíce, zatím to bylo, jako když jedeme na dovolenou, maximálně na prázdniny. Astronauté s sebou vozí sušené potraviny, které si mohou vylepšit tak maximálně nějakým ochucovadlem. Přestože na Mezinárodní vesmírné stanici probíhají experimenty s pěstováním čerstvé zeleniny, na jídelníčku astronautů se zatím objevuje jen vzácně.

Pokud se astronauté budou nějaký čas zdržovat na Marsu, nejspíš se neobejdou bez důmyslných zahrad nebo plantáží. S nimi by jim mohl významně pomoci hmyz, jak právě zmíněné bráněnky. „Jsou to nenasytní a nevybíraví jedlíci,“ říká Hellen Elissenová z nizozemské Wageningen University & Research. „Když larvy bráněnek jedí dobře, vyrobí spoustu výkalů.“

TIP: Jak si vedly pozemské plodiny v simulované půdě Měsíce a Marsu?

„Hmyzí hnůj“ je bohatý na dusík, draslík, fosfor, chitin, zbytky organické hmoty, a také na bakterie. Podle Elissenové, která se zabývá vlivem tohoto materiálu na půdu a rostliny, přitom záleží na tom, co larvy bráněnek konzumují. Když mají k dispozici dostatek energeticky bohaté stravy, například organického odpadu, vyprodukují kvalitní hmyzí hnůj. Pokud tedy budou astronauté larvy bráněnek dobře živit, mají napůl vyhráno.