Jak si vedly pozemské plodiny v simulované půdě Měsíce a Marsu?

22.10.2019 - Stanislav Mihulka

Nizozemští vědci si vyzkoušeli farmaření na Měsíci a na Marsu. Jejich experiment dopadl nad očekávání


Reklama

Pokud chceme založit kolonie na mimozemských světech – například na Měsíci nebo Marsu, je téměř nezbytné, aby byly pokud možno co nejvíce soběstačné. Takové základny budou potřebovat ochranu proti vnějšímu prostředí, vodu a v neposlední řadě také potraviny. Ideální by tak bylo, kdyby si budoucí kolonisté vypěstovali základní potraviny přímo na místě.

Wieger Wamelink z nizozemské Wageningen University a jeho tým se rozhodli ověřit, jak reálné takové představy jsou. Nejprve si vytvořili co nejvíce věrohodné simulované půdy Měsíce a Marsu. Pak v nich zkusili pěstovat celkem 10 vybraných plodin: řeřichu setou, rukolu, rajče, ředkev, žito, merlík čilský známý jako quinoa, špenát, pažitku, hrášek a česnek.

První sklizeň plodů v půdě Marsu

Experiment dopadl z velké části úspěšně. Výsledky by nepotěšily asi jen Pepka námořníka, protože jedinou plodinou, která v simulovaných půdách nedokázala vytvořit jedlé části, byl špenát. Vyklíčit a růst ale dokázalo všech 10 druhů plodin. Podobné experimenty se simulovanými půdami cizích světů se uskutečnily i dříve, Wamelink a spol. jsou ale přesvědčeni, že jsou první, kdo v takovém experimentu sklízel plody.

TIP: Další sklizeň ve vesmíru: Astronauti si na ISS vypěstovali vlastní zeleninu

Pro vědce prý bylo velmi vzrušující, když viděli dozrávat první rajčata v simulované půdě Marsu. Byl to sice jen úvodní experiment, ale ukázal, jaké by mohlo být zemědělství v prvních koloniích na Měsíci a na Marsu. Je to další krok na cestě k udržitelným mimozemským zemědělským ekosystémům.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Tolkienovi vydělaly jeho knihy tolik peněz, že litoval, že neodešel do důchodu dříve. Kvůli své slávě se navíc musel nechat vyškrtnout z telefonního seznamu.

Zajímavosti

Mozkové čipy přeloží mozkové vlny do srozumitelného textu

Věda

Do řeky, která v belgické zoo protéká výběhem rodinky orangutanů, umožnili přístup vydrám.

Revue

Současná astronomie nahlíží na Plejády jako na otevřenou hvězdokupu vzdálenou zhruba 445 světelných let, jejíž členky vznikly z jednoho prachoplynného mezihvězdného mračna asi před 110 miliony roky. 

Vesmír

Svatý Jiří byl podle křesťanské hagiografie římský voják pocházející z Anatolie, dnešního Turecka. Jeho nejslavnější zápas s drakem se měl odehrát u města Kyrény v Libyi.

Historie

Britské motorové čluny na hlídce v roce 1940.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907