Cizinci na obzoru: Kteří astronauté „měli tu čest“ spatřit UFO?

20.03.2021 - Tomáš Přibyl

V roce 1965 zaznělo z orbity hlášení Waltera Schirry v lodi Gemini 6A: „Vidíme objekt, vypadá jako družice pohybující se ze severu na jih, pravděpodobně na polární dráze. Zdá se, že už brzy vstoupí do atmosféry. Pokusím se tu věc nějak popsat. Vidím velitelský modul a osm menších modulů před ním. Pilot velitelského modulu má na sobě červený skafandr.“

<p>Podle některých vypadaly skutečné fotografie z Měsíce takto...</p>

Podle některých vypadaly skutečné fotografie z Měsíce takto...


Reklama

Už v průběhu prvních vět astronauta se někteří lidé v řídicím středisku začali zvedat ze židlí. Pilotovaná kosmonautika byla tehdy v USA v plenkách a zprávy o „létajících talířích“ plnily stránky novin mnohem víc než dnes. Možnost, že se posádka právě setkala s mimozemskou civilizací, byla tak lákavá – a zároveň tak mrazivá.

Po posledních slovech se ovšem z oběžné dráhy ozval zvuk harmoniky, která hrála známou melodii o rolničkách. Wally Schir­ra tak nikoho nenechával na pochybách, že se mu právě podařil další kosmický šprým. Jeho kolega Thomas Stafford k tomu cinkal pěti drobnými zvonečky

Za pár dní byly Vánoce – a setkání s mimozemšťany se opět nekonalo. Nebo snad ano? Někteří záhadologové totiž „vydedukovali“, že astronauti skutečně sledovali nějaký tajuplný objekt, a aby o něm nemuseli hovořit otevřeně, použili předem domluvenou kódovou frázi „pozorujeme Santu Clause“. Stafford i Schirra podobná tvrzení dlouhé roky vyvraceli, až svou snahu nakonec vzdali…

Telepat na Měsíci

V podstatě každý kosmonaut bez uzardění potvrdí, že na oběžné dráze UFO viděl – samozřejmě v původním smyslu „neidentifikovaného létajícího objektu“, nikoliv lodi s mimozemšťany. Orbitu křižují tisíce družic a dalších těles, jež kosmickou loď často míjejí ve vzdálenosti desítek či stovek kilometrů, ale prostým okem nebo dalekohledem se je nepodaří rozeznat.

Velkým „průzkumníkem“ paranor­málních jevů se stal Edgar Mitchell, který v roce 1971 jako šestý člověk stanul na Měsíci. Primárně se věnoval otázkám mimosmyslového vnímání (Extrasensory Perception, ESP), a to tak intenzivně, že zanedbával výcvik. Šéfastronaut Donald Slayton jej dokonce varoval, že se buď bude soustředit na kosmický let, nebo ho z posádky vyřadí. Ještě měsíc před startem se prý o této možnosti vážně jednalo.

Mitchell nakonec jako člen Apolla 14 do vesmíru vzlétl, vzal si ovšem s sebou tzv. Zenerovy karty (podle psychologa Karla Zenera) se symboly a tvary a pokoušel se z kosmu a Měsíce přenášet několika dobrovolníkům na Zemi své myšlenky. Výsledky byly chabé: Astronaut později tvrdil, že za to mohlo zpoždění některých aktivit během letu a špatná koordinace celé akce. 

Šlo o jeho soukromý počin, o němž neměli ponětí dokonce ani zbývající členové posádky – když se to velitel Alan Shepard po přistání dozvěděl z novin, označil zprávu za nesmysl. Mitchellovým nadřízeným každopádně vadilo, že je kvůli němu agentura s podobnými věcmi spojována.

TIP: Astronaut NASA tvrdí, že mimozemšťané zabránili jaderné válce na Zemi

Mitchell se pak po odchodu z NASA v říjnu 1972 věnoval hraničním jevům, psal knihy, překládal a založil také několik organizací pro studium UFO. Lovci senzací mu připisují spoustu výroků o daném fenoménu a o jeho spojitosti s mimozemskými civilizacemi. Bývalý astronaut řadu z nich opakovaně popřel, ale na druhou stranu bral UFO jako jev vážně a věřil, že „v mnoha případech jde o návštěvníky z jiné planety“. Rozhodně se však jednalo o jeho osobní postoj, nikoliv o oficiální stanovisko NASA, či snad o tvrzení podložené důkazy. 

Svou pravdu si vzít nedáme

„Jako náctiletý jsem byl fanouškem UFO. Myslel jsem si, že jde o další velkou oblast k prozkoumání. Později jsem změnil názor, protože mi nikdo nedokázal předložit žádné hodnověrné důkazy,“ vzpomíná astronaut Thomas Jones, který v letech 1994–2001 čtyřikrát letěl raketoplánem, a dodává: „Astronauti neviděli žádné důkazy mimozemského života. Zprávy o neidentifikovaných létajících objektech na snímcích z raketoplánů nebo z kosmické stanice nakonec hovoří o ledových krystalech, poletujících úlomcích, odrazech světla či meteorech v atmosféře. Naše pátrání po jiném životě ve vesmíru zatím nepřineslo jediný důkaz o mimozemské civilizaci.“

Jones osobně zažil i aféru, jež propukla kolem jeho třetího letu do vesmíru v rámci mise Columbia STS-80. Řada lidí tehdy NASA kontaktovala, že je na některých záběrech z raketoplánu vidět mimozemská kosmická loď. Astronauti se však jen smáli. „Dobře jsem věděl, co to je – ledové krystaly, které se vznášely kolem stroje několik prvních dní letu,“ vzpomíná Jones. Na televizní obrazovce se ovšem led pochopitelně jevil jinak než z okna raketoplánu. Konspirátoři si však svoji pravdu nenechali vzít, a navíc Jonese obvinili, že „drží basu“ s NASA a pomáhá lodě mimozemšťanů utajit. 

Pod stálým dohledem

Těžko si představit lepší důkaz o existenci mimozemských civilizací než hojně opakovaný citát druhého Američana na oběžné dráze Scotta Carpentera: „Astronauti nejsou ve vesmíru ani chvíli o samotě: Jsou pod neustálým dohledem UFO.“ Problém tkví v tom, že Carpenter zmíněná slova nikdy nepronesl ani nenapsal. Když ho kvůli tomu kontaktoval americký publicista James Oberg, dostalo se mu následující odpovědi: „Je to odporná lež. Nikdy jsem si nic podobného nemyslel, nikdy jsem nic takového neřekl a nikdy se to nestalo.“

TIP: Americké námořnictvo potvrdilo autenticitu záběrů zachycujících UFO

Obdobné „citáty“ astronautů jsou zpravidla smyšlené, šíří se na konspiračních webech či v dílech autorů literatury o UFO, a to zásadně bez udání původního zdroje, a jejich vyvracení bývá náročné. Scott Carpenter zemřel v roce 2013, takže se ještě stihl vyjádřit. Nicméně popírání citátů, které konspirátoři s oblibou vytvářejí „in memoriam“, opravdu připomíná boj s větrnými mlýny. Na druhou stranu to samo o sobě o něčem svědčí… 

Atlantis v nebezpečí

V roce 2006 se během mise raketoplánu Atlantis pohybovalo v blízkosti stroje několik černých předmětů. NASA tehdy neměla hrůzu ze setkání s mimozemskou civilizací, ale z toho, že se uvolnily některé destičky tepelné ochrany. Podobné poškození totiž v únoru 2003 zapříčinilo ztrátu Columbie a smrt sedmi astronautů. Naštěstí se nakonec ukázalo, že je tepelný štít v pořádku: Šlo o několik nedostatečně upevněných součástek z nákladového prostoru, s nimiž astronauti pracovali během připojení raketoplánu k Mezinárodní vesmírné stanici.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zlatá mísa z Ebreichsdorfu.

Věda
Zajímavosti

Krabí mlhovina (vpravo) představuje zřejmě nejslavnější pozůstatek supernovy (SN 1054). Její explozi zaznamenali čínští hvězdáři v roce 1054. Vlevo dole pozůstatek Tychonovy supernovy (SN 1572), jež byla jako jedna z mála viditelná pouhýma očima. Vlevo nahoře Cassiopea A, nejjasnější zbytek po supernově (v radiovém oboru). Světlo z výbuchu k nám dorazilo zřejmě před 350 lety.

Vesmír

Před zpozorováním odstřelovačem chrání prostor pohybu i prostá maskovací síť. Na snímku americký voják v Koreji, 1952.

Válka

Marii Terezii na dobru poddaných nezáleželo tak, jak se traduje. Důležitější byl stabilní stát.

Historie

Krom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907