Čmeláci s elektronickými batůžky budou hlídat úrodu na farmách

14.12.2018 - Stanislav Mihulka

Farmáři se možná brzy dočkají pomoci od hmyzu vybaveného miniaturní elektronikou

<p>Kompletní elektronická výzbroj váží pouhých 102 miligramů.</p>

Kompletní elektronická výzbroj váží pouhých 102 miligramů.


Reklama

Jak sesbírat skutečně komplexní data o divoké flóře nebo o kondici rostlin na obřích plantážích? Můžeme na tento úkol nasadit desítky dobrovolníků, případně vyslat armádu miniaturních dronů. Ruční sběr dat je ale velmi pomalý, pracný a ve výsledku i drahý. Drony jsou zase poměrně těžké, relativně drahé a jejich zdroje energie vydrží jen po krátkou dobu.

Vědci americké Washingtonské univerzity v Seattlu se rozhodli využít služeb miniaturních dronů, které již před miliony let vyvinula evoluce. Namísto mechanických dronů použili hmyzí opylovače, v tomto případě čmeláky, které vybavili drobnými batůžky se senzory a nezbytnou elektronikou.

TIP: Hmyz a vyšší matematika: Jak a podle čeho hledají zvířata správnou cestu?

Takto vytvoření bioničtí opylovači mohou létat podstatně déle než maličké mechanické drony, jsou zcela autonomní a velmi dobře sbírají potřebná data v prostředí.

Batůžky bionických čmeláků obsahují paměť na naměřená data, senzory pro monitorování teploty prostředí, vlhkosti, a také intenzity osvětlení, miniaturní dobíjitelnou baterii a komunikační zařízení pro přenos dat. Kompletně naložené batůžky s elektronikou přitom váží pouhých 102 miligramů, což odpovídá asi 7 neuvařeným zrnkům rýže. Pro silné čmeláky tak nepředstavují vážný problém.

  • Zdroj textu:

    University of Washington

  • Zdroj fotografií: Mark Stone/University of Washington

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Krásná císařovna Barbora

Historie

Saturn a jeho polární záře

Tři fotografie Saturnu pořízené pomocí spektrografu STIS na palubě Hubbleova teleskopu odhalují dynamickou povahu polárních září na planetě. Série představuje pohled na jižní polokouli tělesa v rozpětí pěti dnů. Polární záře na Saturnu mají podobu prstence zářících plynů v okolí pólů a vznikají při kolizi nabitých částic s magnetickým polem planety. Částice jsou urychlovány na vysoké energie a vnikají do horních vrstev atmosféry. Srážky s přítomnými plyny pak vedou k vyzáření energie ve viditelné části spektra a také v ultrafialovém a infračerveném oboru.

Vesmír

Kdysi aktivní vulkány se dnes mohou skrývat pod zemí

Věda

Ani náročný výšlap vám nezaručí, že si koncert vychutnáte – počasí se totiž může kdykoliv změnit.

Zajímavosti

Frostovi muži ukazují svoji kořist – německou přilbu – jednomu z pilotů whitleyů, který je přišel přivítat do přístavu.

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907