Co způsobilo masové umírání rozkošných papuchalků v Beringově moři?

04.06.2019 - Stanislav Mihulka

V severním Pacifiku v posledních letech zahynulo možná až 9 tisíc mořských ptáků, hlavně papuchalků chocholatých

<p>Mrtví papuchalci chocholatí z pláže aljašského ostrova St Paul.</p>

Mrtví papuchalci chocholatí z pláže aljašského ostrova St Paul.


Reklama

Papuchalk chocholatý (Fratercula cirrhata) je velmi hezký a poměrně hojně se vyskytující mořský pták ze severního Pacifiku. Hromadná úmrtí těchto ptáků nejsou příliš běžná, nález stovek mrtvých, očividně vyhublých a nemocných jedinců v Beringově moři je tak jasným signálem, že něco není v pořádku.

Během čtyř měsíců v roce 2016 vědci nalezli celkem 359 vyplavených mrtvých mořských ptáků v zuboženém stavu, přičemž většinou šlo právě o papuchalky chocholaté. Během minulého desetiletí jich přitom bylo objeveno jen několik kusů. Podle odhadů v posledních letech zahynulo v této oblasti možná až téměř 9 tisíc mořských ptáků. V téměř 90 procentech případů to byli papuchalci chocholatí.

TIP: Po vybití krys se na britský ostrov Lundy vrátila spousta mořských ptáků

Proč papuchalci umírají ve velkém? Podle všeho jde o přepeřující dospělé ptáky, kteří nesou stopy extrémního hladovění, takže zřejmě umírají kvůli nedostatku potravy. Klíčovou roli by podle odborníků mohlo hrát globální oteplování, které způsobuje posuny ve výskytu planktonu a ryb v oblasti Beringova moře. Právě změna výskytu kořisti v kombinaci se stresem při přepeřování by podle vědců mohla být pro papuchalky smrtící.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907