Dávní předkové našeho druhu zřejmě brázdili Egejské moře už před 450 tisíci lety

22.12.2022 - Stanislav Mihulka

Podle nového výzkumu byly Kykladské ostrovy v Egejském moři i během ledových dob nedostupné po souši. Přesto na nich prokazatelně žili předchůdci druhu Homo sapiens. Jak se ale na tyto ostrovy dostali?

<p>Ostrov Antiparos v Egejském moři.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Ostrov Antiparos v Egejském moři. (foto: Shutterstock)


Reklama

Náš druh sice vznikl na afrických savanách, zároveň je ale úzce spjatý s mořem. Podle nové studie řeckých odborníků sahají dovednosti související s mořeplavbou, jako například stavba a používání plavidel schopných čelit vlnám, hluboko před samotný vznik našeho druhu. Průlomový výzkum zveřejnil odborný časopis Quaternary International.

Vědci si až doposud předpokládali, že dávní předkové druhu Homo sapiens se na ostrovy v Egejském moři a na další podobná izolovaná místa dostávali díky pevninským mostům. Ty měly spojovat ostrovy v dobách ledových, kdy byla hladina oceánu mnohem níž než je tomu dnes. Řecký badatelský tým ale dospěl k závěru, že se tehdejší zástupci lidské linie na dotyčné ostrovy dostat suchou nohou nemohli. 

Mořeplavci ledových dob

Badatelé vycházejí z nálezů na Kykladských ostrovech, které tvoří centrální část Egejského moře, například na ostrově Milos. Z artefaktů zanechaných na ostrovech dávnými lidmi vyplývá, že byly osídleny téměř před půl milionem let. Lidé se tehdy očividně dokázali pohybovat mezi těmito ostrovy.

Řecký tým analyzoval stopy hladiny oceánu v deltách řek na ostrovech v Egejském moři z té doby. Z jejich analýz vyplynulo, že během nejchladnějších období ledových dob byla hladina moře o 152 až 225 metrů níže než dnes. Prakticky celé Egejské moře a především úžiny mezi ostrovy jsou ale podstatně hlubší. Mezi Kykladskými ostrovy a pevninou tedy velmi pravděpodobně žádné pozemní spojení neexistovalo.

TIP: Lidé používali oheň při přípravě pokrmů již před 780 000 lety

Autoři studie bohužel nebyli schopni konkrétně určit, který druh lidí se jako první odvážil překonat vlny Středozemního moře dávno před objevením našeho druhu Homo sapiens. Na základě paleontologických nálezů v této části světa ale usuzují, že mohlo jít o zástupce druhů Homo erectus, Homo heidelbergensis nebo časné neandertálce Homo neanderthalensis. Zjištění řeckých badatelů naznačují, že naši dávní předkové byli na cestě do Eurasie schopní překonávat Gibraltarský průliv i Egejské moře.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Středobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)

Zajímavosti

Řepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaerCC BY-SA 4.0)

Věda

Na základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael BareraCC BY-SA 4.0)

Historie

Start Ariane 1 nesoucí kosmickou loď ESA Giotto, 2. července 1985. (foto: ESACC BY-SA 4.0)

Vesmír

Operace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo HornCC BY 2.0)

Válka

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907