Dědit tělesné znaky je normální. U červů se ale dědí i naučené chování!

11.06.2019 - Stanislav Mihulka

Varování před patogenními bakteriemi se mezi některými druhy červů dědí po generace

<p>Potomci háďátka obecného zdědí i chování</p>

Potomci háďátka obecného zdědí i chování


Reklama

Dědičnost je úplným základem biologie. Rodiče mají nějaké znaky a jejich potomci je pak dědí. Američtí odborníci ale přišli na to, že u oblíbených modelových červů háďátek obecných (Caenorhabditis elegans) se může dědit i naučené chování. A takové chování přechází až do čtyř generací potomků.

Vědci nejprve naučili háďátka, že si mají dávat pozor na patogenní bakterie pseudomonády, protože kontakt s nimi není právě příjemná zkušenost. V přirozeném prostředí se háďátka setkávají s mnoha různými typy bakterií. Některé z nich jsou vítaným zdrojem potravy a jiné jsou zase pro háďátka nebezpečné, jako právě pseudomonády.

TIP: Mají i háďátka svobodnou vůli? Nejspíš ano!

Experimenty s háďátky ukázaly, že když bakterie pseudomonády takové háďátko infikují a háďátko se pak ještě může rozmnožit, předá svým potomkům informaci, že se těmto bakteriím mají vyhýbat. Nejde přitom o dědičnost ve formě DNA, ale o takzvanou epigenetickou dědičnost, při níž se informace mezi generacemi přenáší jiným způsobem.

V tomto případě jde o předání instrukcí v podobě „značek“ na DNA, které říkají, jaké geny se mají aktivovat s větším úsilím. Výsledkem je, že se potomci háďátka se špatnou zkušeností vyhýbají problematickým bakteriím.

  • Zdroj textu:

    Phys.org

  • Zdroj fotografií: Bob Goldstein, UNC Chapel Hill

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.

Historie

Léčba eboly bude náročná i s fungujícími léky

Věda

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Zajímavosti

Brokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.

Vesmír

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907