Den na koupališti dravců: Orli mořští okem ornitologa

19.02.2022 - Jan Ševčík

Orel mořský je poměrně plachý pták a dostat se k němu na dosah fotoaparátu není zrovna snadné. Když se vám to ale podaří, můžete s těmito majestátními dravci zažít úžasné a neočekávané okamžiky

<p>Ostrůvky na velkých rybnících jsou oblíbeným orlím stanovištěm. Do zorného pole „pětistovky“ se jich vešlo sedm, dalších pět sedí mimo záběr.</p>

Ostrůvky na velkých rybnících jsou oblíbeným orlím stanovištěm. Do zorného pole „pětistovky“ se jich vešlo sedm, dalších pět sedí mimo záběr.


Reklama

Orel mořský (Haliaeetus albicilla) patří mezi nejvzácnější zástupce evropské avifauny a zároveň jde o největšího dravce, který se trvale vyskytuje na našem území. Jeho české druhové jméno není zcela přesné, protože obývá nejen mořská pobřeží, ale i okolí velkých řek a jezer Palearktidy, tedy Evropy a severních částí Asie. Český název patrně vznikl překladem německého Seeadler, ovšem daleko výstižnější je ruské pojmenování orlan bělochvost nebo anglické White-tailed Eagle, tedy orel běloocasý

Návrat mimo nebezpečí

Orel mořský patří mezi několik málo druhů vzácných živočichů, jejichž stavy se na našem území začaly ve druhé polovině dvacátého století zvyšovat. Ještě počátkem osmdesátých let minulého století byl v Čechách a na Moravě považován za druh, který u nás kvůli intenzivnímu pronásledování lovci přestal hnízdit před více než stopadesáti lety. Od těchto dob až do počátku osmdesátých let dvacátého století se u nás zdržovali pouze zimující jedinci ze severských populací.

Díky řadě akcí ornitologů a ochranářů – hlavně zimnímu přikrmování, vypouštění jedinců z umělých odchovů pana Klause Fentzloffa a stavbě umělých hnízd – ale především vlivem přirozeného šíření daného intenzivní ochranou prosperující severské populace, došlo v Česku opět k zahnízdění. První hnízdo bylo nalezeno v roce 1984 na Třeboňsku.

Během času začali orli mořští hnízdit i v dalších oblastech ČR. V současné době hnízdí na Třeboňsku do 15 párů, v celé České republice pak více než sto párů. Zároveň se počty začaly zvyšovat i v okolních státech Evropy, takže můžeme s uspokojením konstatovat, že tento nádherný dravec je již ve střední Evropě mimo nebezpečí vyhynutí. 

Orlí slet v mlze

Orel je poměrně plachý, dostat se k němu na „dostřel“ pětisetmilimetrového teleobjektivu, což je asi 30–40 metrů, není právě nejjednodušší. Jednou z možnosti je postavit kryt v místě, kde se dravci pravidelně vyskytují a hlavně se připravit na dlouhé čekání…

Je lednové ráno a já zalézám do krytu – dřevěné bedny, kterou jsme zde postavili před mnoha lety. Rybník je částečně vypuštěný a nezamrzlý, poklesem hladiny se obnažilo několik písčitých ostrůvků, kde orli s oblibou vysedávají. V předchozích dnech jsem tu viděl dva, takže je naděje, že se opět objeví.

Brzy ráno je hustá mlha, ostrůvky skoro není vidět. Když po hodině čekání přilétne na jeden z nich (vzdálený asi sto metrů), první orel, sotva ho v mlze rozeznám. Teprve po dvou hodinách čekání se mlha rozpouští a ostrůvky ozáří slunce. Orel je pořád daleko. Občas hrábne po něčem pařátem do vody, ale většinu času nehybně sedí. Najednou zbystří, roztáhne křídla v typickém obranném postoji a v jeho blízkosti usedá druhý orel. To se po chvíli opakuje. A pak znovu a znovu... Nakonec je tu orlů šest. 

V orlím „obklíčení“

Uběhlo už několik hodin, ale ptáci jsou stále příliš daleko na detailní záběry. Chci už pobyt v krytu ukončit, ale musím čekat až orli odlétnou, abych je svým odchodem „nezradil“. Náhle se jeden z nich vznese do vzduchu, zamíří přímo ke krytu a usedne na nejbližší ostrůvek. Chvíli se rozhlíží, nakonec vleze do vody a začne se koupat jako kachna. Brzy nato přilétají další. Padají z oblohy jako supi někde v Africe u mršiny a nakonec je jich v okruhu zhruba padesáti metrů asi dvacet. 

TIP: Ohromující schopnosti dravých ptáků: Sokolí zrak a síla orlů

Orli se v mém okolí brodí mělčinou, koupou se nebo se suší na ostrůvcích. Občas vytáhnou z vody zbytek mrtvé ryby. Převažují mezi nimi mladí ptáci do věku pěti let, jenom snad tři už mají zbarvení dospělých jedinců, tedy čistě bílý ocas a jasně žlutý zobák. Celé divadlo trvá asi hodinu, pak ptáci postupně odlétají a já mohu, celý zdřevěnělý, kryt opustit. Strávil jsem v něm za mnoho let už opravdu desítky dnů a pozoroval z bezprostřední blízkosti spoustu orlů. Tento den byl ale opravdu zcela výjimečný.

Orel mořský (Haliaeetus albicilla)

  • Řád: Dravci (Accipitriformes) 
  • Čeleď: Jestřábovití (Accipitridae)
  • Velikost: Největší dravec, který se vyskytuje na území ČR. Je asi 70–90 centimetrů dlouhý a největší exempláře mají rozpětí bezmála 2,5 metru. Hmotnost samce až 5 kg, hmotnost samice až 8 kg.
  • Potrava: Je tvořena převážně rybami a vodními ptáky. Není příliš dobrým lovcem, loví především defektní či nemocné jedince. Velmi často také sbírá z hladiny leklé ryby. V zimě požírá i mršiny.
  • Místo výskytu: Je vázán na vodní prostředí a v blízkosti vodních ploch si staví svá mohutná hnízda. Hnízdí především v severní Asii a na severu Evropy, přičemž nejpočetnější evropská populace se nachází na pobřeží Norska.
  • Stručný popis: Dospělí jedinci jsou na většině povrchu těla zbarvení hnědě, světlejší peří je na hlavě a krku, výrazně světlá jsou ocasní pera. Dalším výrazným rysem je žlutý zobák a nohy. Mladí jedinci mají naproti tomu zobák i ocas zabarveny tmavě. 
  • Věk: Dožívají 25–30 let, v zajetí i přes 40 let.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií:

    Jan Ševčík (se souhlasem k publikování)




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Samička morčáka velkého (Mergus merganser) s mládětem. (foto: Shutterstock)

Příroda

Jedním z nejmarkantnějších rozdílů mezi životem na vsi a ve městě je množství zeleně. Asi málokoho překvapí, že čím větší plocha vegetace člověk obklopuje, tím zdravější je jeho organismus, a to po stránce fyzické i psychické. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Vizualizace mladé exoplanety HD 114082 B, obíhající svou mateřskou hvězdu jednou za 110 dnů. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Pruský král Fridrich II. byl největším protivníkem Marie Terezie po celou dobu její vlády. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Červená auta se podle britské studie společnosti Halfords stávají nejčastějším terčem útoků ptáků. (foto: Shutterstock)

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907