Zdá se, že vědci rozluštili tajemství dlouhověkosti – je jím život ve větvích
Zdá se, že život ve větvích je evoluční výhodou, která přináší delší život
Zoologové již dlouho tušili, že z hlediska přirozeného výběru mají výhodu zvířata vedoucí relativně bezpečný život, tedy hlavně ptáci a netopýři, kterým schopnost létat pomáhá uprchnout před predátory.
Tato výhoda v průběhu evoluce prodloužila délku jejich života. Vědci si nyní ověřili teorii platící pro létavce i na savcích, kteří mají svůj domov ve větvích stromů a mohou tak snáze utéci před svými pronásledovateli.
TIP: Je kryptozoologie honbou za fantomy, nebo opravdu existují Yetti či Lochnesská příšera?
Antropologové Milena Shattucková a Scott Williams z University of Illinois provedli analýzu délky života 776 druhů zvířat reprezentujících všechny hlavní skupiny savců. Zjistili, že stromoví živočichové žijí dvakrát déle než stejně velké druhy pohybující se na zemi. Například malá stromová šelma kynkažu žije déle než tygr, i když představuje pouhou čtyřicetinu jeho velikosti. Velikost těla je tedy zjevně méně důležitá, než bezpečný domov nad zemí. Vědci chtějí nyní porovnat délku života zvířat, která si budují nory, aby zjistili, zda také život pod zemí skýtá stejné evoluční výhody.
Příroda 4/2010
ZajímavostiSpisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.
VědaČervené světlo pomáhá stárnoucím očím
VesmírLedoví obři Uran a Neptun
HistorieNa sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.
VálkaPůvodně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách
PřírodaHoral každým coulem
Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens). Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.
„Nízkohorská“ nemoc
Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.
