Dobrodruh Victor Vescovo a jeho cesta na dno všech moří a oceánů

20.01.2023 - Barbora Jelínková

Překonávání rekordů se pro některé lidi stalo doslova posedlostí. Patří mezi ně i americký dobrodruh Victor Vescovo: Poté co úspěšně zdolal nejvyšší vrcholy všech kontinentů a stanul na obou pólech, se jako první člověk na světě pokusil dosáhnout nejhlubšího místa každého z pěti oceánů. A uspěl…

<p><strong>Victor Vescovo</strong> (vlevo) je na moři jako doma. Na snímku pózuje s chilským oceánografem Osvaldem Ulloou po zdolání Atacamského příkopu. <em>(foto: Profimedia)</em></p>

Victor Vescovo (vlevo) je na moři jako doma. Na snímku pózuje s chilským oceánografem Osvaldem Ulloou po zdolání Atacamského příkopu. (foto: Profimedia)


Reklama

Dokončit ambiciózní oceánskou výzvu trvalo deset měsíců. V prosinci 2018 se tehdy 52letý Victor Vescovo dostal na nejhlubší místo Atlantiku, o dva měsíce později následoval Jižní oceán, v dubnu 2019 ten Indický a o pár týdnů později i Mariánský příkop v Pacifiku coby nejhlubší místo planety. Na jeho dno se před bývalým americkým námořním důstojníkem podívali pouze tři muži: roku 1960 dvoučlenná posádka batyskafu Trieste Don Walsh s Jacquesem Piccardem a před deseti lety režisér James Cameron, kterého tam přivedl záměr natočit unikátní 3D záběry pro své filmy. 

Vescovo však v dubnu 2019 vytvořil nový rekord: Hloubkoměr jeho ponorky DSV Limiting Factor ukazoval 10 925 metrů pod hladinou, čímž svého předchůdce překonal o celých sedmnáct metrů. V srpnu téhož roku pak dobrodruh završil expedici Five Deeps, tedy doslova „pět hlubin“, návštěvou nejhlubšího místa v Severním ledovém oceánu, a stal se tak jediným člověkem, kterému se něco takového povedlo. 

Historické poprvé

Na cestě za rekordem musel Američan urazit 47 tisíc námořních mil neboli 87 tisíc kilometrů, což odpovídá více než dvojnásobku délky rovníku. Se svou soukromou ponorkou DSV Limiting Factor z dílny floridské společnosti Triton Submarines uskutečnil 39 ponorů a odebral přes 400 tisíc vzorků vody, biologického i geologického materiálu. Ten se nyní nachází na půdě univerzity v britském Newcastlu, kde jej budou vědci dál zkoumat.

Expedice Five Deeps přinesla hned několik historických poprvé. S výjimkou Mariánského příkopu se Vescovo dostal do nejhlubších bodů jednotlivých oceánů jako první člověk, a oceánografové tak díky němu mohou doplnit bílá místa na mapách. Kromě učebnic zeměpisu se navíc měnily i přírodopisné příručky. Například na dně Pacifiku, kde tlak dosahuje tisícinásobku toho atmosférického, identifikoval badatel čtyři dosud neznámé druhy korýšů. Že se organismy vyskytují i v tak extrémních podmínkách, vědí odborníci díky průkopnické výpravě z roku 1960. Vescovo však poskytl další poznatek: Plastový odpad, který zamořil hladiny téměř všech oceánů, klesá až do největších hloubek. 

Přepište mapy

Vescovova expedice pomohla podrobněji zmapovat 550 tisíc kilometrů čtverečních mořského dna, přičemž bezmála dvě třetiny z nich dosud nikdo neprozkoumal. Asi třetina se nacházela v nejhlubších oblastech, jejichž tajemství zůstává převážně nerozluštěné a pro oceánology představuje podobnou záhadu jako pro kosmology vzdálené končiny vesmíru. Dodnes se podařilo detailně popsat pouhou pětinu oceánského dna, přestože se reálné snahy o jeho poznání datují více než sto let do minulosti. 

Roku 1903 podnítil monacký kníže Albert I. iniciativu, jež by umožnila vytvořit komplexní mapový soubor mořského dna celého světa, tzv. Obecný batymetrický atlas neboli GEBCO. Během prvních sta let vzniklo pět vrstevnicových map kompletně pokrývajících Zemi, ovšem kvůli nedostatečným technickým nástrojům nebylo dlouho možné měřit dno napřímo, a data se tak získávala především ze satelitů. Vývoj na poli inženýrství však již umožňuje pokročilejší výzkum bezprostředně na dně, a vedení GEBCO tak před osmi lety oznámilo, že vznik kýžené podvodní mapy plánuje na rok 2030.

Vescovova výprava přitom vytyčenému cíli významně napomohla. Dobrodruh zdůrazňuje, že ho nemotivovaly osobní zájmy a že chce dát nabyté poznatky k dispozici laické i odborné veřejnosti, včetně mezinárodního týmu GEBCO: „Žádné vzorky ani naměřené údaje si nenecháme pro sebe, naší povinností je předat vše dál.“ 

Pětkrát dolů a zpět

Nic z výše zmíněného by nebylo možné bez špičkového technického zázemí. Mezi jednotlivými lokalitami se Vescovo přesouval na zaoceánském plavidle DSSV Pressure Drop, jež původně sloužilo americkému námořnictvu pod názvem USNS Indomitable. Doprovázel ho tým osmi mužů a dvou žen, odborníků z různých oblastí: od kapitána lodi přes PR manažera či kameramana až po vědce a techniky. Hlavní podíl na výsledném úspěchu si ovšem připsala téměř dvanáctitunová ponorka DSV Limiting Factor.

Ponorka DSV Limiting Factor nabízí i kožené sedačky. Při několikahodinovém pobytu pod hladinou se pohodlí hodí. (foto: Caladan Oceanic, CC0)

Jde teprve o třetí ponorku určenou pro sestup do tisícikilometrových propastí. Obě její předchůdkyně se sice dostaly na dno Mariánského příkopu, ale ohromný tlak si na jejich konstrukci vybral daň a po absolvování mise je nebylo možné znovu použít. Limiting Factor se ovšem konstruoval tak, aby cestu do hlubin zvládl opakovaně, a Vescovo s ním uskutečnil pět ponorů v osmi dnech. Jak popsal Rob McCallum, šéf expedice Five Deeps: „Svět má nyní prostředek, díky němuž může sestoupit na libovolně hluboké místo v oceánu kdekoliv na Zemi, a to v podstatě kdykoliv.“

Za hranice světa

Ani zdolání výzvy však Vescovovo nadšení pro další průzkum planety nijak neumenšilo. Dobrodružnou povahu v sobě nezapře už od mládí: Již v roce 2010 získal tzv. objevitelský grandslam, pomyslnou trofej pro ty, kdo stanou na obou pólech a navíc zdolají nejvyšší vrcholy všech kontinentů. Podobný kousek se dosud podařil padesáti lidem, nicméně Vescovo jako jediný z nich navštívil kromě „střechy světa“ i nejhlubší místo na Zemi. Oba body od sebe dělí výškový rozdíl 19 774 metrů. 

Nikoho tudíž nepřekvapí, že se dobrodruh loni v červnu pustil i do dobývání vesmíru: V kosmické lodi firmy Blue Origin podnikatele Richarda Bransona se podíval na oběžnou dráhu. Nicméně pokud je Vescovo někde jako doma, pak jsou to oceány. „Zbývá ještě tolik neprobádaných podmořských příkopů. Strašně rád bych se tam podíval a zjistil, jaké objevy na nás čekají,“ líčí. A svým přáním jde naproti: Loni v prosinci například ve Filipínském příkopu v hloubce 6 216 metrů natočil neznámého živočicha, kterého australští zoologové později identifikovali jako oliheň. Šlo o dosud nejhlubší zaznamenaný výskyt zmíněného hlavonožce. 

Vraky čekají

Další unikátní záběry přinesl ponor k vraku Titanicu v létě 2019. Zřejmě nejslavnější potopenou loď v dějinách, která klesla do hloubky necelých čtyř kilometrů, navštívil Vescovo bezmála po patnácti letech od zatím posledního průzkumu a potvrdil přitom obavy historiků: Plavidlo se nachází v dezolátním stavu a nelze vyloučit, že se v horizontu deseti let zcela rozpadne.

TIP: Dobyvatel tří pólů: Rozhovor s cestovatelem a filmařem Petrem Horkým

Nejnovější úspěch si pak badatel připsal loni v červnu, kdy jeho tým objevil u Filipín vrak amerického torpédoborce USS Samuel B. Roberts z druhé světové války. Spočívá v hloubce 6 895 metrů, což z něj činí nejhlouběji potopenou loď, jakou se kdy podařilo nalézt. Nicméně se předpokládá, že v moři kolem uvedeného souostroví leží ještě další plavidla amerického námořnictva z téže doby. Například letadlová loď USS Gambier Bay by se měla nacházet více než sedm kilometrů pod hladinou, její trosky se však dosud identifikovat nepovedlo. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dav před Buckinghamským palácem 4. srpna 1914, kdy země vstoupila do války. (foto: Shutterstock)

Válka

Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, aktuálně se ale vyskytuje i v Severní Americe a v Evropě. Zatím nejsevernější doložený nález pochází ze Švédska. (foto: Flickr, Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0)

Příroda

Z nových střel středního doletu Pershing II měli Sověti velké obavy. Na snímku Pershing II odpalovaný z vojenské základny White Sands Missile Range v Novém Mexiku, listopad 1982. (foto: U.S. National Archives, CC0)

Válka
Revue

Ve dvacátých letech bylo auto považováno za velký luxus. Stálo totiž zhruba 20 000 korun a tedy  zhruba stonásobek měsíční mzdy. (foto: Škoda Auto, CC0)

Historie

Následky virových infekcí jsou zřejmě zdrojem mnoha obtíží ve vyšším věku, včetně vyššího rizika vzniku Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby. (foto: Shutterstock)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907