Dovezení osli a místní pumy oživují dávno zmizelé potravní sítě Údolí smrti

31.07.2022 - Stanislav Mihulka

Americké pumy se učí lovit divoké osly. Prospěch z toho mají všichni, včetně americké přírody

<p>Osli v Údolí smrti se stávají kořistí divokých pum. <em>(foto: Pexels, Francesco Frilli, CC0)</em></p>

Osli v Údolí smrti se stávají kořistí divokých pum. (foto: Pexels, Francesco Frilli, CC0)


Reklama

Ještě před 12 tisíci lety, na sklonku nejmladší doby ledové, cválala po amerických kontinentech stáda divokých koní a jejich příbuzných. Spásali rostlinstvo a sami byli kořistí nelítostných šelem, například šavlozubých tygrů. Později tyto divoké šelmy zmizely a zmizela i stáda koní – velmi pravděpodobně v důsledku chování tehdejších lidí.

V dnešní době jsou koně, ale i třeba osli zpátky v Novém světě, i když jsou formálně považováni za nepůvodní druhy. Daří se jim tam. Problém je v tom, že prospívají až příliš, množí se a podle mnohých představují nežádoucí vetřelce. Jedním z hlavních důvodů této populační exploze je podle odborníků absence přirozených predátorů, kteří by je „drželi na uzdě.“ Federální vláda USA proto utrácí ročně miliony dolarů za snižování počtů divokých koní v národních parcích a dalších cenných územích.

Návrat k rovnováze

Podle nového výzkumu, který vedl Erick Lundgren z dánské Aarhuské univerzity, je ale situace lepší než se zdá. Ukazuje se totiž, že se místo vyhynulých šavlozubých tygrů do jejich lovu pouštějí pumy.Je pozoruhodné, že pumy jsou sice menší, než byli šavlozubí tygři, ale přesto dovedou ulovit osly, kteří jsou větší než původní druhy jejich kořisti,“ popisuje Lundgren.

Lundgrenův tým pozoroval divoké osly v národním parku Údolí smrti v Kalifornii. Badatelé na místě zjistili, že přítomnost pum mění chování oslů. Tam, kde loví pumy, jsou osli mnohem ostražitější. Mokřiny s vegetací navštěvují jen za dne, kdy je riziko útoku pumy nejnižší a také na podstatně kratší dobu, než na místech, kde pumy nejsou.

TIP: Narcos proti přírodě: Hroši Pabla Escobara devastují ekosystémy v Kolumbii

Mairin Balisi z muzea La Brea Tar Pits v Los Angeles k tomu dodává: „Severní Amerika byla po miliony let územím velkých dravců a velké kořisti. Před 12 tisíci let se to změnilo. Vymřelou megafaunu nejde jen tak nahradit, ale život si dokáže najít cestu. Jsme svědky návratu ztracené potravní sítě, jen s jinými účinkujícími.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Až stanice doslouží, nové moduly se od ní odpojí a zůstanou na oběžné dráze pro soukromé účely. (foto: NASA, CC0)

Vesmír
Revue

Kočrka, kohout nebo třeba kozel - tato zvířata byla ve středověku považována za pomocníky čarodějnic. (foto: Pexels, Lucas PezetaCC0)

Historie

Kareta obrovská (Chelonia mydas) je coby ohrožený druh chráněna. V dospělosti jsou jejími jedinými nepřáteli větší druhy žraloků (zejména žralok tygří) a člověk. (foto: Wikimedia Commons, National Marine Sanctuaries, CC0)

Věda

Hideki Tódžó již jako japonský premiér na manilském letišti před inspekcí posádky Filipín. Japonští vojáci na souostroví povraždili statisíce civilistů. (foto: Wikimedia Commons, Reader's Digest, TT News AgencyCC0)

Válka

Po měsíci „UPF diety“ přibral Chris van Tulleken sedm kilogramů (tři kilogramy tvořil jen tělesný tuk, zbytek sacharidy uložené v játrech a svalech), z průměrné hmotnosti podle BMI poskočil k nadváze. (ilustrační foto: Shutterstock) 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907