Reklama


Dříve než jsme mysleli: Lidé se dostali do Austrálie již před 65 tisíci lety

21.07.2017 - Stanislav Mihulka

Cestovatelské sklony má naše západní civilizace od nepaměti. Naši předci se dostali do Austrálie mnohem dřív než jsme si doposud mysleli

Skalní malby -<p>Malby na skále od původních Austrálců, Západní Austrálie</p>
Skalní malby -

Malby na skále od původních Austrálců, Západní Austrálie


Reklama

Pro naši západní civilizaci je Austrálie velmi vzdáleným kontinentem, který jsme objevili jako poslední z velkých obyvatelných zemí. V dávné minulosti to ale bylo přesně naopak.

První lidé se dostali do Austrálie překvapivě brzy, o dost dříve než na americké kontinenty. Podle nového objevu to bylo dokonce ještě mnohem dříve, než jsme si doposud mysleli.

TIP: První Australané snědli australskou megafaunu a lovili pomocí sítí

Odborníci odhadovali, že se první lidé dostali do Austrálie někdy před 40 až 60 tisíci lety. Nové datování nástrojů, nalezených na poloostrově Arnhemská země v Severním teritoriu, ale ukazuje, že se slušnou jistotou byli lidé na území Austrálie již před 65 tisíci let. Pokud to tak skutečně bylo, tak vědci budou zřejmě muset přehodnotit teorie o tom, kdy se náš druh vydal z Afriky dobýt zbytek světa.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Bradshaw Art / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907