Dříve než jsme mysleli: Lidé se dostali do Austrálie již před 65 tisíci lety

21.07.2017 - Stanislav Mihulka

Cestovatelské sklony má naše západní civilizace od nepaměti. Naši předci se dostali do Austrálie mnohem dřív než jsme si doposud mysleli

Skalní malby -<p>Malby na skále od původních Austrálců, Západní Austrálie</p>
Skalní malby -

Malby na skále od původních Austrálců, Západní Austrálie


Reklama

Pro naši západní civilizaci je Austrálie velmi vzdáleným kontinentem, který jsme objevili jako poslední z velkých obyvatelných zemí. V dávné minulosti to ale bylo přesně naopak.

První lidé se dostali do Austrálie překvapivě brzy, o dost dříve než na americké kontinenty. Podle nového objevu to bylo dokonce ještě mnohem dříve, než jsme si doposud mysleli.

TIP: První Australané snědli australskou megafaunu a lovili pomocí sítí

Odborníci odhadovali, že se první lidé dostali do Austrálie někdy před 40 až 60 tisíci lety. Nové datování nástrojů, nalezených na poloostrově Arnhemská země v Severním teritoriu, ale ukazuje, že se slušnou jistotou byli lidé na území Austrálie již před 65 tisíci let. Pokud to tak skutečně bylo, tak vědci budou zřejmě muset přehodnotit teorie o tom, kdy se náš druh vydal z Afriky dobýt zbytek světa.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Bradshaw Art / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907