Důsledné mytí rukou: Překvapivě snadná pomoc proti pandemii virů

14.02.2020 - Stanislav Mihulka

Klasická hygiena je stále velmi účinnou odpovědí na šíření nebezpečných infekcí. Výzkumy ale ukazují, že po použití toalety si myje ruce jen 70 % lidí. Polovina z nich to navíc dělá špatně...

<p>Po použití toalety si myje ruce jen 70 procent lidí. Polovina z nich to navíc dělá špatně.</p>

Po použití toalety si myje ruce jen 70 procent lidí. Polovina z nich to navíc dělá špatně.


Reklama

Intenzivní letecká doprava, která přepravuje velké množství lidí po celém světě, se v dnešní době stala významný rizikovým faktorem při šíření závažných infekcí. Nový koronavirus je jenom nejnovějším v řadě případů, kdy kvůli obavám ze šíření nebezpečného viru řada zemí zahájila kontroly cestujících na letištích, z nichž se stala možná ohniska nákazy.

Výzkumy ukazují, že se na letištích opravdu nachází množství patogenních virů, například v dětských koutcích, na tlačítkách, na přepážkách a všude možné, a že se tam lidé mohou nakazit. Podle nové studie mezinárodního týmu odborníků by ale stačilo překvapivě málo, aby se šíření infekcí skrze letiště významné pokleslo.

TIP: Sušáky na ruce prý šíří tolik bakterií, že představují hrozbu veřejnému zdraví

Jde o to, aby si lidé na letištích pořádně myli ruce. Podle dřívějších průzkumů si po použití toalety myje ruce jen 70 procent lidí. Polovina z nich to navíc dělá špatně, takže mytí není dostatečně účinné. Kdyby si podle vědců začali účinně mít ruce lidé na pouhých 10 významných mezinárodních letištích, zpomalí se šíření infekčních virů o 37 procent. A kdyby se mytí rukou na letištích celosvětově zlepšilo o 10 procent, šíření patogenů by se díky tomu zpomalilo o 24 procent.

Reklama

  • Zdroj textu:

    MIT News

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Afgánská kvalita 

Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.

V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Vesmír

Sopranistka Jindřiška Rettigová (1813–1854).

Historie

Gotthard Heinrici (vpravo) se těšil respektu ze strany spolubojovníků i Spojenců a platil za mistra defenzivy.

Válka
Věda
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907