Evropská autonomní sonda Hera otestuje ochranu Země před asteroidy

08.04.2019 - Stanislav Mihulka

Agentura ESA vypustí meziplanetární sondu s automatickou navigací. Ta bude pozorovat náraz další sondy do asteroidu a v praxi tak testovat možnosti planetární obrany


Reklama

Evropská kosmická agentura ESA připravuje další misi k asteroidu. Měla by vyrazit na cestu v roce 2023 a ve své navigaci se bude spoléhat na stejný typ technologie, jakou mají k dispozici dnešní samořiditelné automobily. Jméno sonda dostala podle žárlivé a svárlivé bohyně Hery, manželky nejvyššího boha řeckého panteonu Dia.

Plán je takový, že sonda Hera navštíví asteroid 65803 Didymos. Tento objekt o průměru asi 780 metrů patří do tzv. Amorovy skupiny potenciálně nebezpečných objektů, přibližujících se k dráze Země. Didymos má svůj vlastní menší satelit – „měsíc“ přezdívaný Didymoon o velikosti asi 160 metrů.

Podobné sondy do vzdálenějšího vesmíru se obvykle spoléhají na řízení pozemními operátory. Hera ale bude jako první sonda svého druhu vybavená automatickou navigací a soustavou senzorů, které ji zajistí autonomní řízení. Sonda tak bude reagovat na situaci hned a nebude muset čekat dlouhé minuty, až přiletí povely ze Země.

Srážka s asteroidem Didymos

Mise sondy Hera je součástí projektu Asteroid Impact and Deflection Assessment (AIDA), na němž ESA spolupracuje s americkou agenturou NASA. Americká sonda Double Asteroid Redirection Test (DART) narazí do asteroidu Didymos a Hera bude celou událost sledovat z bezpečné vzdálenosti. Pak prozkoumá kráter, který sonda DART svým dopadem vytvoří.

TIP: NASA bude pokračovat ve vývoji obrany proti asteroidům i bez Evropy

Cílem této napínavé mezinárodní vesmírné mise bude poprvé v praxi vyzkoušet metodu planetární obrany, která spočívá v odklonění nebezpečného asteroidu z jeho kurzu (anglicky asteroid deflection). Sondy DART a Hera se tak pokusí ověřit, zda je možné Zemi ochránit řízeným nárazem sondy do asteroidu a změnit tak jeho kurz.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: ESA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel UguetoCC BY 4.0)

Věda

Přemyslovští králové – Vratislav II., Vladislav II., Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. (ilustrace: panovnici.estranky.cz)

Historie

Kruh života 

Javier Murcia | Chování  | 2. místo

Útok zachycený na snímku předvídal Javier Murcia dlouho před tím, než k němu došlo. Všiml si totiž zřejmě nemocného pyskouna zelenavého, jak těžkopádně plave směrem k porostu, kde se ukrýval dravý kanic písmenkový. Samotný výpad trval doslova pouhý okamžik a predátor byl poté natolik zaměstnaný polykáním kořisti, že se k němu potápěč dostal takřka na dosah ruky. (foto: Underwater Photographer Of The Year 2022, © Javier Murcia)

Revue

K prevenci psychických potíží vznikla řada opatření, jako posílání různých překvapení, dárků či oblíbených jídel. Na palubě ale nesmějí chybět ani antidepresiva a samozřejmě léky proti nespavosti. (foto: Unsplash, CashCC0)

Vesmír

Americký letoun Douglas TBD Devastator, který se účastnil neúspěšného útoku na Tulagi. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)

Válka

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907