Evropský satelit ClearSpace-1 odklidí orbitální odpad při sebevražedné misi

12.12.2019 - Stanislav Mihulka

<p>Čtyřruký robot ClearSpace-1 během testu uloví vesmírný odpad, zneškodní ho, a poté i s ním zanikne.</p>

Čtyřruký robot ClearSpace-1 během testu uloví vesmírný odpad, zneškodní ho, a poté i s ním zanikne.


Reklama

Na nízkých oběžných drahách kolem Země se dnes pohybuje neuvěřitelné množství odpadu. Nachází se tam více než tři tisíce nefunkčních satelitů a desítky milionů menších úlomků kosmického odpadu. Každý kus odpadu se přitom na orbitě pohybuje značnou rychlostí desítek tisíc kilometrů za hodinu. Někdy se velké kusy odpadů srazí a vznikne ohromné množství dalších malých kousků, které se rozletí po oběžné dráze jako kulky.

Vesmírné agentury i soukromé společnosti se snaží s vesmírným odpadem vypořádat. Evropská vesmírná agentura ESA nyní do boje nasadí čtyřrukého robota ClearSpace-1. Na svůj první test by měl vyrazit v roce 2025, přičemž by měl na oběžné dráze předvést ukázkové sebeobětování.

Sebevražedný uklízeč

Tým mise ClearSpace-1 už robotovi vybral jeho cíl, středně velký kus odpadu, který má přezdívku Vespa. Krouží kolem Země ve výšce asi 800 kilometrů a jeho hmotnost je asi 100 kilogramů. ClearSpace-1 přiletí k Vespě, obejme ji svými čtyřmi končetinami a pak společně zamíří dolů do hustší atmosféry, kde jak robot, tak i vesmírný odpad zaniknou.

TIP: Britský satelit RemoveDEBRIS úspěšně harpunoval kosmický odpad

Celá mise sebevražedného úklidového robota přijde na zhruba 133 milionů dolarů (asi 3,66 miliardy korun). Je jasné, že takový typ mise, při které je možné s vysokými finančními náklady zlikvidovat jediný kus orbitálního odpadu, nejspíše nebude univerzálním řešením problému na oběžné dráze. ESA si ale slibuje, že by ClearSpace-1 mohl nalézt uplatnění při likvidaci vybraných velkých a nebezpečných kusů vesmírného odpadu.

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: ESA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907